Jihomoravské obce brblají kvůli stavbě vysokorychlostní trati. Nic nám nepřináší, tvrdí

SŽ nyní počítá s termínem zahájení stavby mezi Modřicemi a Rakvicemi v roce 2027, před dvěma lety to byl termín 2025 a loni 2026. Zatím se projekt nedostal do procesu posuzování vlivů na životní prostředí.

Postoj většiny obcí by se dal shrnout do věty, "nejsme z toho nadšení, nic pozitivního nám to nepřináší". Zároveň si starostové uvědomují, že stavbě v budoucnu nezabrání, proto se SŽ aktivně komunikují a kladou řadu požadavků, které mají minimalizovat negativní vliv na obyvatele a krajinu. Uvádějí, že už současná koridorová trať obce zatěžuje hlukem a výrazně fragmentuje krajinu, v severní části u Rajhradu působí i negativní vliv dálnice D52, která tvoří významnou bariéru.

„Pravidelně se setkáváme s představiteli obcí i veřejností. Řadu připomínek jsme již zapracovali do technických návrhů. Pokud je to technicky, provozně a ekonomicky možné, snažíme se požadavkům v maximálně možné míře vyhovět," řekl mluvčí SŽ Jan Nevola.

V nejsevernějších Modřicích povede nová trať souběžně s již existující. Na západ od ní budou dvě nové koleje. Podle starosty Libora Procházky (Nezávislí) je to problém pro zhruba 100 obyvatel Brněnské ulice, kteří mají od domů k současné trati zahrady. „Původní plán záboru zahrad se podařilo zmenšit jen z části," řekl Procházka. Dodal, že lidé by si představovali tunelové či jiné řešení, které by znamenalo, že jim zahrady zůstanou. Ostatním požadavkům na průchodnost území se podle starosty snaží SŽ vyhovět.

Největší problém má Rajhrad, kde je v plánu podél ulice Stará pošta tunel, dále na sever však má trať vést v hlubokém zářezu. V severozápadním cípu města je podle starosty Františka Ondráčka (SKN - Rajhraďáci) jediná rozvojová oblast pro bydlení. Trať by z ní část "ukousla", navíc by byli obyvatelé zatíženi hlukem z vlaků.

„Proto po SŽ požadujeme tunel prodloužit kolem celého města. Oni nám říkají, že to ekonomicky nejde. Chtěli jsme po nich další posudky, které nám ale nedodali, a nemá nyní smysl s nimi dále jednat. Budeme se svými požadavky vystupovat v dalších fázích řízení," řekl Ondráček. Podle něj trať městu nic dobrého nepřinese, proto si nechce nechat rozdělit ještě to, co mu zbývá. „Jsme ochotni tady trať strpět, ale jen s co nemenším negativním dopadem do životního prostředí," uvedl.

Pro Hrušovany je klíčové, aby se nezvyšovala hluková zátěž v obci. Starosta Pavel Kadlec (STAN) řekl, že problém by nemusela být nová trať, ale ta nynější, která po výstavbě VRT pojme vyšší objem nákladní dopravy. "Dělá větší hluk a pro nás je nepřípustné, aby došlo k dalšímu zatížení hlukem. Chceme proto, aby se protihluková opatření rozšířila v celém úseku tratě v zastavěné části obce. Dnes tomu tak není," řekl Kadlec.

Zároveň uvedl, že obec bude trvat na tom, aby byly veškeré zásadní připomínky splněny. Je také podle něj otázka, jak se SŽ vypořádá s tím, že trať povede dobývacím prostorem. „Obec se snaží, aby se dobývací prostor zmenšoval o tu část, která už je vytěžená. Chceme, aby došlo k umenšení dobývacího prostoru nejen pod tratí, ale všude, kde už těžba skončila," řekl Kadlec.

U Vranovic trať překonává mimo jiné přírodní rezervaci Plačkův les a nivu Svratky. „Požadovali jsme, aby trať vedla v co nejhlubším zářezu, aby byla estakáda nad rezervací a řekou co nejníže, ne 15 metrů nad terénem," řekla starostka Šárka Novotná (Vranovice pro všechny). Zároveň obec požadovala zachování tras pro zemědělce, pěší, cyklisty a zvěř. Uvedla také, že zábor pozemků SŽ znamená snížení výnosů z daní z nemovitosti, kterou SŽ platit nemusí.

V Pouzdřanech má vzniknout křížení současné a plánované tratě a starosta Miroslava Šmardy (Přísaha) doufá, že SŽ dostojí slibům, že se nezhorší prostupnost krajiny a nezkomplikuje příjezd do obce. „Naštěstí se teď opravuje silnice do Vranovic, po které se bude pohybovat stavební technika, a SŽ pak musí uvést komunikace do původního stavu. Snad jediné pozitivum je, že by k nám mohlo jezdit více osobních vlaků v budoucnu," řekl Šmarda.

Jihomoravská trať má být první z těch, které v budoucnu mají postupně propojit Česko i zároveň jej propojit se zahraničím. Páteří má být trať mezi Prahou a Brnem, výstavba má přesáhnout jistě rok 2040 a celkové náklady se odhadují na stovky miliard korun. Benefitem má být výrazné zkrácení cestovních časů, cesta mezi Prahou a Brnem by měla trvat hodinu.