Na konci června se brněnští radní rozhodli začít připravovat mezinárodní urbanisticko-dopravně-architektonickou soutěž o návrh nového hlavního nádraží a jmenovali zrovna i členy soutěžní poroty. Tu tvoří zkušení architekti a urbanisté, kteří se podíleli na důležitých a rozsáhlých projektech u nás i v zahraničí. O vzhled i polohu nádraží se ale táhly již léta tvrdé spory. Kvůli němu dokonce vzniklo hned několik organizací i referend a rozdělilo minulou koalici. I přesto se nádraží nakonec z centra k řece Svratce přesune.
Zpracovat soutěž město Brno pověřil loni v lednu Řídicí výbor Železničního uzlu Brno, spolu s městem ji pak bude zadávat státní organizace Správa železnic (dříve SŽDC). Architektonické klání poté zorganizuje Kancelář architekta města Brna.
O novém nádraží už se diskutuje víc než 50 let. Vývoj železničního uzlu se zastavil v 70. letech a od té doby se o nádraží vedly drsné spory.
„Pro přepravu osob už tedy uzel kapacitně ani technicky nevyhovuje, zatímco v případě nákladní dopravy existuje řada ploch, které už nejsou využité, a mohlo by zde vyrůst něco jiného, hodnotnějšího. Stojíme tedy na prahu nové éry rozvoje Brna,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Boj o nádraží se nejvíce vyostřil poté, co přišlo první referendum o přesunu nádraží z centra města o 700 metrů směrem na jih. V říjnu roku 2004, kdy se referendum konalo, ale k hlasovacím urnám přišlo příliš málo lidí, a tak nebylo závazné. I přes to ale 4 z 5 účastněných Brňanů odsun nádraží odmítalo. Jakub Patočka, který následně v roce 2013 přišel s návrhem nového referenda, napsal tehdejšímu primátorovi Romanovi Onderkovi i otevřený dopis, kde ho vyzval, aby dal znovu o poloze nádraží hlasovat. Od ledna do srpna se pak konal sběr podpisů, které byly k vypsání referenda potřeba občanskou aliancí, Referendum 2014 (později nazývaná Referendum 2016) utvořenou sdruženími Hnutí DUHA, Masarykova demokratická akademie a Děti Země.
Za nádraží v centru bojoval i pozdější náměstek primátora Matěj Hollan, který byl v té době členem občanské koalice Nádraží v centru. „Naši výzvu podepsaly tři desítky osobností z řad urbanistů nebo dopravních specialistů. Lidé, kteří to podepsali, se domnívají, že odsun nádraží realizovat nejde a realizován nikdy nebude,“ řekl tehdy pro Český rozhlas Hollan.
Nové referendum skutečně nakonec proběhlo, a to souběžně s volbami do krajského zastupitelstva a v části města i do senátu v roce 2016. Ani tentokrát však nepřišlo dostatek lidí, účastnilo se pouze 24,9 % obyvatel.
Naopak za odsun nádraží vytáhl do boje například Robert Kotzian z ODS, tehdejší 1. náměstek primátora se svým vlastním spolkem Brno+. „Směřuje k přestavbě železničního uzlu Brno s novým osobním nádražím v poloze u řeky Svratky. Nádraží se bude přesunovat v každém případě, otázkou je kam a jak daleko od současného nádraží,“ potvrdil v rozhovoru.
Války o nádraží se táhly i za nové koalice a rozhádaly i dříve spolupracující strany. Žít Brno s Piráty a Zelení považovali odsun nádraží za porušení koaliční smlouvy, a upozorňovali na možný střet zájmů ohledně pozemků, které se s nádražím pojily. ANO, TOP 09, Lidovci i ODS zase na odsunu trvali a kvůli nádraží hrozilo dokonce k rozpadu koalice. Ta ale stihla odhlasovat variantu Řeka, tudíž odsun nádraží z centra ke Svratce.
Start soutěže by měl přijít v srpnu a trvat by měla přibližně rok. „Porota, která bude návrhy hodnotit, musí zahrnovat všechny partnery tohoto velkého projektu a také renomované odborníky. Bude mít totiž obtížný úkol, protože nejde jen o podobu nádražní budovy a nástupišť, ale i o nalezení optimální polohy a podoby autobusového nádraží, jejich napojení na městskou dopravní síť a také kompletní řešení přednádražního a zanádražního prostoru.“ popsal radní pro územní plánování a rozvoj města Filip Chvátal a doplnil, že podobný projekt Brno sto let nepamatuje.
K odstartování soutěže je nejprve nutné jmenovat soutěžní porotu, kterou bude tvořit 5 členů takzvaně závislé poroty a 6 členů poroty nezávislé. Složení nezávislé poroty navrhla Kancelář architekta města, 3 řádné členy a 2 náhradníky do závislé části poroty nominovala Správa železnic a 2 řádné členy a 3 náhradníky, z toho 2 náhradníky z řad KAM, nominovala Rada města Brna.
„Složení nezávislé části poroty jsme volili tak, aby byla zaručena prestiž velké mezinárodní architektonické soutěže. Proto jsme vyzvali významné česky nebo slovensky hovořící osobnosti na poli architektury, které žijí a působí v zahraničí nebo mimo Brno a mají zkušenosti s projekty většího měřítka ať už v České republice, nebo zahraničí.“ vysvětlil ředitel KAM Michal Sedláček. Důraz byl kladen také na to, aby jednotlivé osobnosti podobné soutěže už zažily a znaly specifika v Česku. Brno tak bude v porotě zastupovat jediná zástupkyně, architektka Zdeňka Vydrová. Ostatní oslovené osobnosti by se rády soutěže samy zúčastnily.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
