Vytíženými silnicemi jako je Úvoz nebo Svatoplukova projede denně více než dvacet tisíc aut. K nadlimitním hodnotám oxidu dusičitého tak přispívá hustý provoz a vytváření kolon. Řešení, jak se dostat pod limit je hned několik. Nejdůležitější je zajištění plynulé dopravy.
Poslední měření oxidu dusičitého v Brně přineslo několik zneklidňujících výsledků. Jak jsme informovali v úterý nejhorších výsledků dosáhla autobusová zastávka Otakara Ševčíka, kde hodnoty překročily zákonem stanovený limit o víc než 15 mikrogramů na metr krychlový. Mezi další lokality s vysokými hodnotami NO2 se zařadilo také autobusové nádraží Zvonařka, Úvoz nebo Koliště.
Jedná se však o jedny z nejvytíženějších komunikací v Brně. „Hlavním důvodem tohoto stavu je, že se stanice imisního monitoringu nachází v těsné blízkosti od dopravně velmi zatížených komunikací. Ty vedou hustou městskou zástavbou. Vozidla navíc kvůli častým kolonám popojíždějí v těchto oblastech velmi pomalu, což produkci oxidu dusičitého zvyšuje,“ uvedl důvody nadlimitních hodnot vedoucí referátu ochrany ovzduší Radek Kronovet.
Za nejvýznamější aktivitu tak magistrát považuje městskou hromadnou dopravu, která je bývá veřejností často označována jako jedna z nejkvalitnějších v Evropě. „Díky MHD se nám navzdory globálnímu nárůstu individuální automobilové dopravy daří udržet počet osobních vozidel v centru Brna na únosné úrovni,“ popisuje Kronovet. Dopravní podnik města Brna nakupuje ekologicky šetrné autobusy pro MHD a s ekologizací vozového parku počítá i nadále.
Městská hromadná doprava však plynulost na komunikacích příliš nevyřeší. Například v Německu, Velké Británii nebo Francii řeší problémy se stále hustějším provozem zřizováním nízkoemisních zón, do kterých nesmí starší auta s vyššími emisemi. „Další možností je zpoplatnit vjezd do města autem nebo zákazové zóny, kam náklaďáky nebo auta nesmí vůbec,“ popisuje způsoby řešení snížení No2 koordinátor měření v Brně Miroslav Šuta.
Město Brno volí jinou cestu. Především odvedení tranzitní dopravy na kapacitní komunikace, které jsou k tomu určeny. „V tomto směru je město Brno bohužel velmi závislé na realizaci významných dopravních staveb jiných investorů,“ sdělil mluvčí magistrátu města Brno Filip Poňuchálek. Konkrétně lze jmenovat například dostavbu velkého městského okruhu, rozšíření dálnice D1 v úseku mezi exitem Brno-centrum a Brno-jih, kde se stávajícího čtyři pruhy rozšíří na šest.
Kromě odklonění dopravy se město zajímá i o cyklo dopravu. Nová cyklostezka by tak měla vést podél ulice Vídeňská, druhá pak pod Stránskou skálou.
Ulehčit dopravě by mělo i rozšíření tramvajové tratě k univerzitnímu kampusu nebo budování záchytných parkovišť typu Park and Ride. Ty je teď možné využít třeba u Ústředního hřbitova.
