Ředitelství silnic a dálnic má v plánu pokračovat ve výstavbě plotů kolem dálniční sítě v republice, čímž navazuje na již postavených 600 kilometrů oplocení. Výrazně tak zamezí srážkám automobilů se zvířaty, zároveň ale zkomplikuje práci záchranářům a hasičům při zásazích u dopravních nehod.
Téměř polovina dálnic je v Česku obehnána plotem, který zvyšuje bezpečnost řidičů i divoké zvěře, která může na neoplocených úsecích vběhnout do vozovky. Z celkové délky 1276 kilometrů je takto ochráněno 621 kilometrů a výstavba plotů má v dalších úsecích pokračovat. „U nových dálnic je oplocení již součástí projektu, stejně je tomu i v případě modernizace dálnice D1. U starších silnic je oplocení doplňováno,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Studecký. Nové ploty by měly být oproti těm starším odolnější a silnější, navíc zapuštěné do země, aby zcela znemožnily průniku lesní zvěře.
Srážky s divokou zvěří jsou příčinou dopravních nehod ve dvanácti tisících případech za rok. Rychlost, kterou vozidla na dálnici dosahují, je často velmi vysoká a při střetu se zvířetem, které může v průměru vážit až čtyřicet kilogramů, dochází i k nehodám s následkem smrti. „Na oplocených úsecích dálnic je odklizených uhynulých zvířat až o 90 procent méně,“ uvedl Studecký.
Pletivová hrazení ale znamenají komplikace při úkonech zdravotnických služeb a hasičů. Silničáři průchodové branky umisťují podle potřeb údržby například u mostů, nadjezdů, podjezdů, nebo sloupů vysokého napětí. Když ŘSD v loňském roce ploty stavělo, uvádělo, že řidiči nemusí mít strach, že by je pletivo v případě nebezpečí na dálnici uvěznilo. Ředitelství slibovalo únikové rámy, skrze které budou moci lidé odejít do bezpečí. Ty jsou od sebe ale vzdálené často i stovky metrů.
Ve většině případů se jedná o vzdálenost zhruba 150 metrů, která může být při nehodách rozhodující. „Komplikace mohou nastat třeba v případě, kdy vrtulník záchranné služby přistane mimo dálnici, tudíž za plotem, a posádka má problém dostat se ke zraněným na dálnici,“ vysvětlil mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška, který dodává, že v takovém případě si musí hasiči vytvořit průchod, čímž oplocení poničí. To znamená jednak škody na majetku, ale také úbytek času, který by mohli věnovat poraněným. „Hasiči jsou v této chvíli zaměstnáni jinou činností, než by mohlo být v danou chvíli třeba,“ dodal Mikoška.
V souvislosti s oplocením je ale v případě příletu vrtulníku problémů více. Mezi plotem a pozemní komunikací existuje prostor, jehož šířka se pohybuje kolem tří metrů. „Tento prostor ale není dost široký a je často ve svahu. I kdyby se tam vrtulník vešel, minimální výška plotu zasahuje k ocasnímu rotoru, nebo jej přesahuje,“ tvrdí mluvčí záchranářů Jihomoravského kraje Michaela Bothová.
Prostor není dostatečně široký pro přistání vrtulníku, a navíc je potenciálně nebezpečný i pro řidiče. Ti by bez oplocení mohli utíkat kolmo od dálničního tahu, tedy do pole. Místo toho budou muset běžet někdy i desítky metrů podél oplocení, než najdou průchod. Podle ředitelky divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií Centra dopravního výzkumu Veroniky Valentové klesá pravděpodobnost, kdy dojde k nárazu vozidla s těžkými následky na zdraví, až nad deset metrů. „Až při takové vzdálenosti přestává být překážka pro vozidlo nebezpečná. A současně až v takové vzdálenosti nebudou automobilem ohroženi lidé stojící mimo dálnici,“ uvedla Valentová pro Českou televizi.
Ploty nejsou pro záchranné složky zdaleka jediným problémem, který musí při zásahu řešit. Ty jsou naopak situací, kterou lze dle mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR zvládnout rychle a efektivně. Závažnější potíže jim způsobuje například neprůjezdnost záchranné uličky. „Protihlukové zábrany a podobná oplocení nejsou tak výrazným problémem, jako například zledovatělý povrch vozovky, špatně přístupný terén, nebo nedodržování záchranné uličky pro zasahující složky IZS,“ uzavřela Nicole Zaoralová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
