Slavnostním zahájením provozu na železniční trati mezi Vídní a moravským Brnem před 180 lety, 7. července 1839, se začala psát první část historie české parostrojní železnice. Ta započala se stavbou Severní dráhy císaře Ferdinanda napříč rakouským mocnářstvím z Vídně až do polské Haliče. Současně začalo fungovat brněnské hlavní nádraží.
Cesta mezi Brnem a Vídní tehdy trvala pět a půl hodiny, zatímco dnešní vlaky urazí stejnou vzdálenost za hodinu a 40 minut.
Premiérovou jízdu si z Vídně v celkem čtyřech vlacích nenechalo ujít na 1000 cestujících a jejich příjezd v Brně očekávaly tisíce lidí. V následujících letech vznikaly další stovky kilometrů tratí, které dodnes tvoří páteř tuzemské železnice.
Hned 7. července 1839 se však ve Vranovicích na Břeclavsku stala i první železniční nehoda na českém území, respektive ve střední Evropě. Anglický strojvedoucí lokomotivy Gigant včas nezabrzdil a najel do soupravy osobního vlaku, stojícího ve stanici. Smrtelný úraz nebyl, ale sedm osob bylo těžce zraněno a další utrpěli pohmožděniny.
