Rodina, blízcí a veřejnost se v boskovickém kostele svatého Jakuba přišli naposledy rozloučit s Hugem Mensdorffem-Pouillym. Zemřel v Praze 21. listopadu, bylo mu 94 let. Potomek moravského rodu lotrinského původu po roce 1948 zůstal v Československu, živil se například jako garážmistr, po roce 1989 působil v diplomatických službách. Spolu se sourozenci restituoval zámek a hrad Boskovice a další majetek.
Lidé zaplnili celý kostel. Obřad začal v 11:30, už před 11:00 se scházeli první smuteční hosté. Jedním z nich byl i příbuzný František Kinský, příslušník kostelecké větve rodu Kinských. „Byl to můj strýc, bratranec mé matky, velmi často jsme se vídávali. Byl to jeden z těch, kteří zůstali setrvale v Česku. Pro mne to byl strýček. On byl bojovník. A jedna z těch věcí, která pro něj byla typická, byla, že se nikdy nepoddal. A měl to štěstí, že se dožil toho, že se mohl vrátit do Boskovic. A převzít je společně se svými sourozenci. To je to nejkrásnější, co na tom je, vrátit se domů," řekl Kinský.
V boskovickém kostele se odehrálo požehnání a rekviem. Následovalo uložení do rodinného hrobu na hřbitově v Boskovicích. Sloužit se budou dvě zádušní mše, a to 18. prosince v Bazilice Nanebevzetí Panny Marie na pražském Strahově a 9. ledna ve Vídni v Maltézském kostele svatého Jana Křtitele.
Rod Mensdorff-Pouilly patří ke staré francouzské šlechtě z Lotrinska, o níž jsou první zmínky nejméně ze 14. století. Příbuznou rodu, jehož heslo zní „statečností a láskou“, byla britská královna Viktorie nebo belgický král Leopold I. V českých zemích se rod objevil v první polovině 19. století, kdy získal do vlastnictví mimo jiné zámek Nečtiny v západních Čechách a zámek v Boskovicích na Moravě. Po roce 1948 komunistický režim boskovický zámek zabavil, v roce 1991 ho ale rod v restitucích získal zpět. Od té doby se o zámek staral potomek rodu Hugo Mensdorff-Pouilly.
Hugo prožil dětství v přísně katolické výchově, do konce roku 1944 navštěvoval gymnázium v Brně, později v Boskovicích. V dubnu 1948 se spolu s rodiči a sestrou Terezií pokusil o odchod do ciziny, který se však nezdařil. Proto byl Hugo Mensdorff-Pouilly vyloučen ze všech škol v Československu. Jeho tři sourozenci emigrovali a žili v Německu, Francii, ale i Jižní Americe.
Po mnoha zdravotních i politických problémech mohl v roce 1950 nastoupit do práce v Praze, kde posléze žil. V říjnu 1951 nastoupil vojenskou službu u „pétépáků“, kde sloužil dva roky a sedm měsíců. Po celou dobu komunistického režimu mohl pracoval jako skladník, garážmistr či v kanceláři.
V roce 1990 vstoupil do služeb ministerstva zahraničí, v letech 1990-1994 byl vicekonzulem na velvyslanectví v Paříži, od roku 1995 do roku 2007 byl radou velvyslanectví Suverénního řádu Maltézských rytířů v ČR. Hlavně se ale staral o boskovické panství. Kromě zámku bylo rodu postupně vráceno i na pět tisíc hektarů půdy, celkem asi devadesát procent bývalého majetku
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Znal jsem jej osobně a bude chybět nejen mne, ale i mnoha lidem - velice společenský a inteligentní člověk, s velkým Č.
