Nedávné třetiligové utkání mezi Admirou Praha a „béčkem“ Českých Budějovic připomnělo sázkařské aféry, které se v tuzemsku v posledních dvaceti letech udály. Kontroverzní penalta nařízená Michalem Patákem vyvolala diskuze o tom, zda právě v nižších českých soutěžích není ideální „podhoubí“ pro ovlivňování výsledků. Tuzemské sázkové kanceláře podle svých slov situaci pečlivě vyhodnocují, ale omezení sázek na třetí nebo čtvrtou ligu neplánují.
„Obecně nevnímáme nižší soutěže v Česku jako nepřiměřeně rizikové a asi by nebylo správné, pokud bychom na základě případů, které se nakumulovaly v posledních dnech, vyvozovali nějaké kategorické závěry. Máme své mechanismy, jak se před případnými podvodnými snahami bránit. Případ utkání Admira České Budějovice nás pak utvrzuje v tom, že tyto máme nastaveny správně, věc jsme podchytili prakticky okamžitě,“ popsal redakci Drbny mluvčí sázkové kanceláře Fortuna Petr Šrain.
Právě Fortuna, která je titulárním partnerem třetiligové soutěže, fotbalové asociaci sdělila, že zaznamenala nezvyklé množství podezřelých sázek na utkání na Admiře. „Dalším krokem je podání trestního oznámení a taktéž podání podnětu k prošetření ministerstvu financí. Což je konečně postup, který nám ukládá zákon,“ dodal Šrain.
Podle něho právě na podobná utkání za normálních okolností sázkové kanceláře přijímají sázky ve výši několika desítek tisíc korun. „Bavíme se v případě vkladů na tato jednotlivá utkání řádově v desítkách tisíc korun, pro srovnání vklady na zápasy Fortuna ligy se pohybují v milionech. Jde tedy víceméně o okrajovou záležitost, nicméně i regionální fotbal má své příznivce a fanoušky, kterým chceme dát možnost si na jejich oblíbený klub vsadit,“ shrnul mluvčí Fortuny.
Omezení sázek na nižší soutěže neplánuje ani sázková kancelář Tipsport. „Situaci ve vlastím zájmu pochopitelně sledujeme a v naší kurzové nabídce na ni reagujeme. Žádné plošné omezení sázek na tyto soutěže ale rozhodně nechystáme,“ řekl redakci Drbny mluvčí Tipsportu Václav Sochor a dodal: „Máme za ta léta vybudován robustní systém řízení rizik, mnohé procesy jsou automatizovány. Jestliže systém vyhodnotí některé sázky jako nestandardní, bezodkladně se situací zabýváme. Často přistoupíme k dočasnému vyřazení takové sázkové příležitosti z nabídky.“
V případě prokázání podvodu jsou sázkové kanceláře připraveny vymáhat náhradu vzniklé škody. „Minimalizujeme ale rizika tím, že po zjištění možných nesrovnalostí můžeme takové sázky v souladu s herním plánem limitovat nebo ji úplně – dočasně či trvale – vyřadíme z nabídky,“ doplnil Sochor.
Podle něho právě na zmíněné utkání na Admiře nepadaly u Tipsportu nestandardně vysoké sázky. Podle twitterového účtu Michala Půra ale například asijské sázkové kanceláře přijaly sázky na druhou branku ve výši 1,8 milionu euro.
Druhá branka na konci druhého poločasu nakonec za přispění rozhodčího Patáka skutečně padla. Kontroverzní situace nastala na konci první půle, kdy českobudějovický Jakub Pařízek čistě obral o míč domácího záložníka Filipa Kouteckého a k překvapení všech aktérů Paták odpískal pokutový kop. Z něho v 10. minutě nastavení Miroslav Horák zvýšil na 2:0. Avizovány přitom byly jen tři nastavené minuty a sudí navíc do zápisu nesprávně uvedl, že gól padl v páté minutě nastavení.
Pro sedmačtyřicetiletého Patáka tak nejspíš kariéra rozhodčího skončila. Ten po aféře vystoupil z vystoupil z Fotbalové asociace ČR, která ho tím pádem nemůže trestat. Paták během 13 sezon v první lize odpískal jako hlavní rozhodčí 185 zápasů a na mistrovství Evropy 2016 ve Francii působil jako brankový sudí. V červenci téhož roku ho komise rozhodčích pod vedením Poláka Michala Listkiewicze kvůli několika kontroverzním rozhodnutím vyřadila z listiny pro první a druhou ligu, poté ale dál pískal amatérské soutěže. Působil také v Příbrami jako sportovní ředitel. Dnes je jeho jméno spojeno především s kauzou, která vyvolává spekulace o návratu sázkové mafie.
První taková aféra spojená se sázkami se v tuzemském fotbale objevila v roce 2004. Vedení Viktorie Plzeň vyřadilo Milana Bartesku a Martina Švejnohu z prvoligového kádru na základě indicií o sázení obou fotbalistů proti vlastnímu klubu. Policie však nenašla žádné důkazy a případ odložila. Nakonec byl jediným potrestaným hráčem Barteska, který od vedení klubu dostal pokutu s odůvodněním, že mohl poškodit jméno týmu. Oba hráči se pak do ligového kádru vrátili.
O tři roky později vypukla kauza ovlivnění výsledku související se sázením hráčů na střetnutí druhé ligy Bystrc - Vítkovice, za které byli v roce 2008 potrestáni bystrčtí fotbalisté Zdeněk Houšť, Aleš Schuster a Tomáš Mrázek i trenér týmu Tibor Duda. Soud jim vyměřil různě vysoké podmíněné a finanční tresty i zákazy činnosti. K osmi měsícům vězení s podmíněným odkladem na tři roky a pokutě 100 tisíc korun byl odsouzen rovněž šéf brněnské pobočky sázkové kanceláře Tipsport Michael Benko, který podle obžaloby dojednával předání úplatku. Bystrc tehdy zápas prohrála 2:4, což pro ni znamenalo sestup do MSFL.
V roce 2013 v několika fotbalových soutěžích vypukla zatím největší sázkařská aféra, ve které bylo postupně obžalováno 22 lidí, převážně fotbalistů. Skupina ovlivnila ve prospěch asijské sázkařské mafie nejméně 20 fotbalových utkání v Česku a na Slovensku. Mezi obžalovanými figurovali i bývalí ligoví hráči jako brankář Zbyněk Hauzr, obránce Jan Halama nebo záložník Michal Káník. Soud začal v říjnu 2016, již předtím tři obžalovaní přijali formou trestního příkazu od strakonického soudu podmíněné tresty. Michala Káníka odsoudil českobudějovický krajský soud ke tříletému vězení, neboť byl už předtím stíhán za daňové podvody. Vinu dříve přiznal také Hauzrův spoluhráč a slovenský reprezentant Ivan Hodúr, který na Slovensku dostal tříletou podmínku. V červnu 2018 pak strakonický soud vyměřil 15 lidem podmíněné tresty od 18 do 30 měsíců a pokuty v rozmezí 10 tisíc až 40 tisíc korun. Všechny zapojené podle obžaloby řídil Slovák Marián Dirnbach.
Před pěti lety Fotbalová asociace ČR podala policii podnět k prošetření třetiligového celku Mohelnice kvůli podezření z ovlivňování výsledků ve prospěch asijské sázkařské mafie. V podzimní části MSFL, po které patřilo Mohelnici předposlední 15. místo, byly údajně ovlivněny minimálně dva zápasy. Do klubu předtím vstoupila čínská společnost Anping, která už kvůli podobnému obvinění byla vyšetřována v Portugalsku nebo Irsku. Policie na podzim 2018 obvinila čtyři fotbalisty v souvislosti s podezřelým zápasem mezi Mohelnicí a Valašským Meziříčím. Mladá fronta Dnes napsala, že se obvinění týká tří bývalých hráčů Mohelnice - obránců Daniela Ivana s Jaroslavem Hlavsou a brankáře Pavla Rohela. Čtvrtým obviněným je Michal Skwarczek, jenž v zápase nastoupil v dresu Valašského Meziříčí. Nakonec byl potrestán jen Ivan, který odešel od soudu s pokutou 10 tisíc korun za podplácení, Hlavsovi bylo stíhání podmíněně zastaveno. Rohela a Skwarczeka soud pro nedostatek důkazů zprostil obžaloby.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
