Křeček dumá nad otrávenou řekou Trkmankou. Bojí se opakování minulosti

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček si vezme pod lupu červnový případ požáru fabriky na Hodonínsku. Havárie galvanovny způsobila nejen zranění v podobě kožních problémů u zasahujících hasičů, toxické látky, jako je louh, tehdy unikly i do tamního potoka.

„Potřebujeme zjistit, jak a kdy se všechny zapojené úřady o znečištění řeky dozvěděly, a jestli správně a včas reagovaly. Ptát se budeme například také na to, kdo na místě likvidaci havárie řídil,“ vysvětlil záměr ombudsman, který šetření zahájil z vlastní iniciativy.

Křeček se strachuje, že se stát nepoučil z kauzy Bečva v roce 2020 a postup při události na začátku léta opět nezvládl. Ekologická katastrofa před třemi lety ukázala, že právní úprava týkající se likvidace havárií na vodě je nejasná a nedostatečná. Už v té době proto Ministerstvu životního prostředí poslal připomínky k návrhu novely vodního zákona. Ta ale podle něj velkou naději nepřináší.

Ombudsman tvrdí, že změna musí mít jasná pravidla toho, kdo proces řídí. To se však nestalo. Z návrhu ani důvodové zprávy není jasné, kdy mají na starost práce při zmáhání havárie hasiči a kdy vodoprávní úřad. Obsahově se navíc v dokumentu překrývá náplň záchranných a likvidačních prací a postupů při zneškodňování havárie.

Pokud se po přezkoumání Trkmanky ukáže, že došlo k podobným nedorozuměním, jako tomu bylo v případě Bečvy, vyhodnotí to Křeček jako další impulz k novelizaci. „Ministerstvo k tomu musí přistoupit zodpovědně. Havárie potřebujeme zvládat bez větších následků pro přírodu i lidi v okolí,“ upozornil.

Nebezpečné látky

K požáru ve Ždánicích hasiči vyjížděli 9. června, na místě poté zasahovali dalších osmnáct hodin. Do boje proti běsnícím plamenům ve fabrice na úpravu kovů vyrazily přes dvě stovky požárníků, několik z nich se zranilo, u dalších se zdravotní obtíže objevily později. 

Na vině byly nebezpečné chemické látky, které při zásahu také unikly do říčky Trkmanky. Obec následně zakázala z potoku čerpat vodu. Škody, jež zahrnovaly i zničené výrobní haly včetně galvanických linek, se vyšplhaly na přibližně 300 milionů korun.