V Brně vyrostl největší sběrný dvůr na Moravě. Pojme na 15 tisíc tun odpadu

Brány velkokapacitního sběrného dvora se v polovině letních prázdnin otevřely lidem v Brně. Plochu v Jedovnické ulici, jež ročně pojme a zpracuje patnáct tisíc tun odpadu, využijí zájemci k odevzdání nebezpečného odpadu, elektrospotřebičů, ale i sjetých pneumatik. V areálu se nachází také střepiště nebo místo pro staré, ale stále použitelné věci, které by jinak skončily v popelnici. Šanci na druhý život tak dostane nábytek, hračky nebo jiné vybavení domácnosti.

Sběrný dvůr dělníci za čtyři měsíce vybudovali hned vedle nedávno zprovozněné dotřiďovací linky a spalovny, odpad se tak ke zpracování nebude muset převážet nikam daleko. Část materiálů se také přesune po železnici vlečkou, která prostorem prochází.

Funguje i o víkendu

Obyvatelům jihomoravské metropole sběrný dvůr poslouží zdarma, zpoplatněno je pouze odkládání stavební sutě. Za odevzdání odpadu zaplatí také živnostníci a firmy, kterým je k dispozici moderní manipulační technika a proškolení zaměstnanci. Objekt pracovníci postavili na ploše přes šest tisíc metrů čtverečních, což klientům umožní pohodlný příjezd s velkými náklaďáky.

„Počítáme s tím, že bude spádový pro všechny podnikatele z širší metropolitní oblasti a pro třetinu Brňanů. Jeho umístění a vybavení garantuje maximálně ekologické nakládání s odpady a úsporu dopravních nákladů,“ okomentovala zahájení provozu brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Sběrný dvůr Brňanům nahradí nedávno uzavřené středisko v Líšeňské ulici. Ředitel společnosti SAKO Brno Karel Jelínek, která má nový objekt na starosti, vidí hlavní výhodu v otevíracích hodinách, které platí o víkendu. „Očekáváme velké vytížení právě ve dnech, kdy jsou ostatní sběrná střediska pro občany v Brně uzavřena. V případě podnikatelů počítáme s průběžným vytížením celý týden," vysvětlil.

Městská odpadová společnost má s podobnými projekty bohaté zkušenosti, na území jihomoravské metropole provozuje po víc než čtvrt století na 35 sběrných dvorů. Za nové prostory zaplatila 50,5 milionů korun, z toho necelých 9 milionů korun pokryla dotace.