Lidé, kteří prchají na řeckém ostrově Rhodos před ničivými požáry, vdechují ze vzduchu výrazné množství prachových částic, oxidů dusíku, benzoapyrenu i například oxidu uhelnatého. Vedoucí oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Brzezina však uklidňuje, že krátkodobě zvýšená koncentrace těchto látek zdravému člověku neuškodí.
Odborníkovi z Brna nicméně nepřijde šťastné posílat na Rhodos další turisty, když požár není pod kontrolou a nikdo neví, jak se bude dál vyvíjet, a podmínky pro hoření jsou stále příznivé. Zatím na ostrově fouká jižním až jihovýchodním směrem. „S ohledem na to, že začalo hořet v severní části, se požár rozšířil na další území ostrova. I v dalších dnech má panovat jasné počasí s vysokými teplotami," řekl Brzezina, který na svém twitteru zveřejňuje družicové snímky s vysvětlujícím komentářem.
Odpoledne teploty na ostrově stoupají k 35 stupňům a mohou být i vyšší. A vítr intenzitě požáru nadále přidává. „Obvykle čím vyšší rychlost větru, tím lépe pro ovzduší, ale v případě požáru je tomu často naopak. Ten se při vyšší rychlosti proudění šíří rychleji a škodliviny se mohou dostat až tisíce kilometrů daleko," poznamenal.
Například při nedávných požárech v Kanadě se dostala oblaka prachu až do Evropy. „Záleží na aktuálních rozptylových a meteorologických podmínkách, jakým směrem a jak daleko se znečištění bude šířit a zda se bude držet ve vyšších vrstvách atmosféry, kdy se to na míře znečištění u země neprojeví, nebo klesne k zemi," dodal.
Loni například lidé v Praze cítili zápach z rozsáhlého požáru v Hřensku vzdáleného přes 120 kilometrů. Koncentrace byly zvýšené, ale krátkodobě. „Při novoročních ohňostrojích jsou krátkodobě často ještě výrazně vyšší, stejně tak když člověk sedí u táboráku," řekl. Zdraví lidé se proto nemusejí bát krátkodobého znečištění, ačkoliv ani pro ně není žádoucí dýchat zvýšené koncentrace znečišťujících látek a může to být nepříjemné, například v podobě dráždění, kašle nebo bolesti hlavy. Vážnější problémy mohou pociťovat zranitelné skupiny, jako jsou malé děti, starší lidé či například astmatici.
Jak se bude v dalších dnech vyvíjet situace nejen na Rhodu, ale i na dalších řeckých ostrovech, kde se také rozhořely požáry, není vůbec jisté. „Ale riziko šíření požárů je vysoké," připomněl Brzezina vlnu veder, která v minulých dnech trápila velkou část Evropy. V jižní Evropě se teploty sahající ke 40 stupňům drží dosud. Deště bylo spíše méně, nebo neprší vůbec. „Riziko požárů je velmi vysoké i v Česku kvůli suchu a nedostatku srážek. Ale s ohledem na předpokládaný vývoj počasí by mělo být riziko citelně nižší. Podmínky se poměrně rychle mění," doplnil.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Jak by taky mohlo , že odborníku ? Vždyť to je vlastně zdraví prospěšné , dýchat splodiny , že odborníku . A takových odborníků je plná vláda . Hrůza .