Na jihu Moravy bylo loni jen osmdesát případů žloutenky, epidemie ustupuje

Nejvíce zasažené bylo v loňském roce Brno a jeho okolí, kde se objevily více než tři čtvrtiny případů. „Úbytek v loňském roce oproti předloňskému přisuzujeme intenzivním opatřením a očkováním i excelentní práci vedení škol, která s námi spolupracovala a dohlížela na děti," uvedla vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek.

V kolektivech a školách se žloutenka nešířila. „Stávalo se to výjimečně. Naopak onemocněli lidé, u kterých jsme neměli informace, že by měli vazbu na ostatní nemocné. Když jsme zjistili případ, dělali jsme intenzivní opatření a očkování v rodině, na pracovišti i ve škole," doplnila Ciupek.

Poslední případ hygienici zatím evidovali loni v listopadu. Pokud stav přetrvá, mohli by zanedlouho, po roce a půl vyhlásit konec epidemie. Zatím však trvá padesátidenní doba, ve které se může nákaza ještě projevit. Útlum mohl nastat i vlivem zimy. „V zimě nosí lidé rukavice, což je taková bariéra při konzumaci jídla. A také se oproti létu jí venku mnohem méně," dodala Ciupek.

Problémy se žloutenkou má nyní Ústecký kraj. Loni tam bylo kolem 350 případů, v listopadu přibývalo týdně i kolem 30 nemocných. V závěru roku to bylo deset až 20 případů týdně. Ústecký kraj rozdal už školám na Ústecku stovky litrů dezinfekce.

Jižní Moravu zasáhla epidemie v půli roku 2016. Tehdy týdně přibývalo až 30 nových případů. Virus se vylučuje stolicí. Do těla vniká ústy při konzumaci potravin neumytýma rukama. Hygienici proto nabádají k umývání rukou teplo vodou a mýdlem po každé návštěvě toalety, po návratu z venku domů i před každým jídlem. Mezi příznaky nemoci patří zvýšená teplota, bolest svalů a kloubů, nevolnost a také zežloutnutí očního bělma a kůže.