Lékař a biolog z Brna získal grant na vývoj látek k léčbě agresivní leukémie
Tým Marka Mráze z Masarykovy univerzity získal prestižní grant Evropské výzkumné rady, který umožní testovat nové látky proti akutní myeloidní leukémii. Výzkum se zaměřuje na protein GAB1, jehož blokování by mohlo výrazně zlepšit účinnost léčby a přinést naději pacientům s tímto závažným onemocněním.
Výzkumný tým Marka Mráze z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno se může posunout dál ve vývoji látek, které se jeví jako slibné k účinnější léčbě akutní myeloidní leukémie (AML). Lékař a molekulární biolog Mráz získal grant Evropské výzkumné rady (ERC), který pomáhá ověřit, zda lze výsledky základního výzkumu proměnit v aplikaci s?reálným dopadem. Univerzita o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Mrázův tým se dlouhodobě zabývá mechanismy, které nádorovým buňkám umožňují unikat účinkům léčby. Původně se jeho laboratoř zaměřovala na chronickou lymfatickou leukémii (CLL), jejíž buňky dokážou obcházet standardní terapii přestavbou buněčných signálních drah. Při testování látek vzniklých při předchozím grantu však odborníci narazili na překvapivý efekt. Inhibitory cílené na protein GAB1, který nádorovým buňkám pomáhá přežívat, vykazovaly výraznou účinnost nejenom proti CLL, ale i proti AML a některým dalším leukémiím a lymfomům.
AML patří k nejzávažnějším hematologickým onemocněním. Často postihují mladé lidi a víc než polovina pacientů i přes dostupnou léčbu umírá do jednoho roku od diagnózy. Vědci zjistili, že protein GAB1 má klíčovou roli v přežití leukemických buněk a také v adaptačních procesech, jimiž se nádorové buňky brání léčbě. Rovněž zjistili, že jeho cílené blokování tyto procesy narušuje.
„Cílit na GAB1 je technologicky složité, protože nejde o enzym – takzvaně kinázu, což bývá nejčastější cíl protinádorových léčiv. Jde o protein, který uvnitř buňky funguje jako 'agregační' centrum a pomáhá propojovat a zesilovat signály mezi různými regulačními drahami. Zasáhnout tento typ proteinu proto vyžaduje odlišný a technicky náročnější přístup než u léků z kategorie takzvaných kinázových inhibitorů,“ řekl Mráz.
Získaný grant představuje pro tým zásadní krok. Umožní vytvořit a otestovat inhibitory druhé generace, posoudit možnosti využití inhibitorů v klinické praxi i navázat spolupráci s průmyslovými partnery. Projekt může vést k novému typu terapie pro pacienty s AML. Cesta od laboratorního poznatku k?léčivu je však dlouhá, vyžaduje rozsáhlé testování, značné investice a trpělivost.
