Lidi z LGBTQ+ menšiny ohrožují deprese a úzkost více než většinovou populaci, zjistil brněnský výzkum

„V dotazníkovém šetření jsme zjistili, že 40 procent zúčastněných se nachází v silném až extrémním riziku depresivity. Nejde přímo o klinickou diagnózu deprese, ale o soubor symptomů na hraně diagnostikovatelnosti," upozornila hlavní autorka výzkumu Andrea Stašek. Podobně rozsáhlý výzkum zaměřený na LGBTQ+ komunitu se v Česku zatím neuskutečnil

V běžné populaci, která patří ke genderové a sexuální většině, má těžké depresivní příznaky podle posledních průzkumů v Česku necelých deset procent lidí.

„Známky depresivity jsou mnohdy spojené se zvýšenou osamělostí, ztrátou smyslu života a nízkou sebehodnotou. Nejnižší podporu okolí, zejména rodiny, pak vnímají především trans muži a asexuální a nebinární lidé. Z dat vyplývá, že až 26 procent LGBTQ+ zúčastněných téměř pořád cítí, že jejich život nemá smysl, a sníženou sebehodnotu zažívá až 33 procent dotazovaných," doplnila Stašek.

Větší riziko depresivity měli lidé, kteří žili v menších obcích, s horší socioekonomickou situací a ve věkové skupině do 25 let. Naopak lidé žijící ve společné domácnosti s partnerem, žijící ve větším městě, starší 25 let a v lepší ekonomické situaci byli depresivitou méně ohrožení.

Výzkum týmu INPSY se věnuje také postoji ne-heterosexuálních lidí vůči vlastní identitě. „Zjednodušeně bychom mohli říci, že přijetí menšinové identity je těžké, lidé jsou ale spíše rádi, že jsou, jací jsou, a ‚neměnili by‘. Se svou identitou se i přes strach z odmítnutí poměrně svěřují a svou identitu dokáží z valné většiny i ocenit. To však neznamená, že překážky, kterým čelí, nemají dopad na jejich duševní zdraví,“ doplnila hlavní autorka výzkumu.

Publikování výzkumné zprávy bylo prvním výstupem z rozsáhlého výzkumu, z dat plánují autoři publikovat články pro odbornou veřejnost. Výstupy z výzkumu by mohly pomoci psychologům a psychiatrům v přístupu ke klientům z LGBTQ+ komunity.