Naordinujte si více dovolené a zapněte televizi, radí lékaři z Brna

S pojmem psychické vyhoření si každý nejspíš spojí pomáhající profese, jako jsou zdravotní sestry, pečovatelé nebo učitelé. Pravdou ale je, že se s tímto problémem často setkávají i zaměstnanci na administrativních pracovních pozicích, které obnáší velké množství rutinních a nezábavných povinností.

„Tyto úkony člověka nesytí pozitivními emocemi. Samotný dobrý pocit z vykonané práce časem jako odezva na dokončené úkoly odezní a přestane stačit, pokud je práce stereotypní a dlouhodobá,“ vysvětlila primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Zuzana Spurná.

Symptomy se navíc projevují u čím dál více lidí. Obvykle jde o úzkosti, deprese, poruchy spánku, pocity frustrace nebo agrese, celkovou tělesnou únavu nebo ztrátu zájmu o udržování sociálních kontaktů. Důležitá je prevence a životní balanc. Odborníci proto radí volné dny bez práce příliš neodkládat.

„Cílem je dostat do rovnováhy poměr racionálního jednání, ke kterému se váže právě plnění ne zvlášť zábavných povinností, a pozitivního emočního prožívání. To znamená dělat ve chvílích volna to, co mě baví, uspokojuje, z čeho mám radost,“ popsala jev nazývaný jako energetická rovnováha.

Neporovnávat se s ostatními

Zároveň varovala před porovnáváním se s ostatními dříči. Zábava i odpočinek totiž pro každého může znamenat něco jiného. „Neměli bychom podlehnout pocitu, že kdo ve svém volném čase pracuje na zahrádce, dělá z hlediska prevence syndromu vyhoření něco lepšího než ten, kdo hraje deskové hry nebo sleduje seriály,“ uvedla.

Důležité také je nepřeceňovat své síly. V každodenním životě lze podle brněnské psycholožky splnit pouze určité množství povinností, které pro člověka znamenají energetický výdej. Sílu je ale potřeba také nabírat a uvědomit si, že ne vždy jde stihnout vše, co by si člověk přál. „Je to jediná cesta, jak se syndromu vyhoření z vyčerpání organismu vyhnout,“ shrnula na závěr.