Do blanenské nemocnice se vrací po covidu čtyřnozí terapeuti. Rozveselují pacienty

Takzvaná canisterapeutické terapie funguje v okresní nemocnici osm let. V poslední době ale psí setkání skončila kvůli covidu. Nyní se ale čtyřnozí pomocníci znovu hlásí do služby. Společně s nimi i nová canisterapeutku Ivana Zikan, která povolala do akce čtyři fenky, jež složily speciální zkoušky. Tři jsou zlatého retrívra a jedna fenka west highland white teriéra, které každý týden rozptýlí nemocné. 

„Velmi mě mrzelo, když jsme museli canisterapii přerušit a následně jsme nějaký čas nemohli najít nového canisterapeuta. Na pacientech je vidět, že vždy pookřejí, když se mohou s pejskem pomazlit. Jsem velmi ráda, že jim tuto službu opět můžeme nabídnout,“ uvedla ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková.

Podle Zikanové jsou její svěřenci ve formě a sama nedá na své uštěkané společníky dopustit. „Nedá se to naučit, ten pes to musí v sobě mít,“ sdělila canisterapeutka o výchově a tréninku svěřenců. Pro dlouhodobě hospitalizované pacienty jsou pejsci účinnou „rehabilitační pomůckou“, ale zároveň i rozptýlením.

„Mnozí zavzpomínají, že třeba mívali také pejska nebo další zvířata. Léčebný kontakt psa na člověka má tedy dvojí význam: psychosociální a fyziorehabilitační. Canisterapeut může u pacienta díky psovi aktivovat paměť, myšlení, komunikaci, ale i hrubou a jemnou motoriku – pohyb rukou, prstů, chůzi apod. Setkání se psem podněcuje verbální i neverbální komunikaci, rozvíjí orientaci v prostoru a čase,“ popsal mluvčí blanenské nemocnice Marie Kalová.

Podle vedení zdravotnického zařízení se setkání vždy přizpůsobuje stavu pacientů. Pokud nejsou příliš pohybliví, pejsek skočí klidně na lůžko. Následně se uskutečňuje takzvané polohování, kdy se psí tělo přikládá k tělu pacienta. „Ležící pacienty pes prohřeje a připraví na další rehabilitaci. Mobilnější pacienti mohou pejska nakrmit, česat, hladit, házet mu míček a podobně,“ dodala Kalová.