Neděle, 21. dubna 2024, 09:30
V Národním parku Podyjí na Znojemsku se společně s divokými koňmi nově začali pást pratuři. Ochranáři si od jejich pobytu v místních pastvinách slibují návrat pestřejšího přírodního prostředí. Jeden z býků přicestoval z rezervace u Milovic, druhé zvíře pochází z Nýřan u Plzně.
V Národním parku Podyjí na Znojemsku u Mašovic přibyla ke skupince divokých koní z Exmooru dvojice praturů, která vypomůže se spásáním. Jedná se o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se jejich podoba co nejvíce přiblížila lidmi dříve vyhubenému praturovi. Lokalitu tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků, což by podle ochránců přírody mělo přinést pestřejší prostředí. V tiskové zprávě o tom informovali zástupci organizace Česká krajina.
Pratuři se nejprve aklimatizovali v menší ohradě s napajedlem a přístřeškem, aby si na nové prostředí snadněji zvykli. Jeden z býků, starý přibližně rok a půl, přicestoval z rezervace u Milovic, druhé, o něco starší zvíře, pochází z Nýřan u Plzně. Volný přístup k hlavní pastvině pak kopytníci dostali začátkem dubna.
„Po navázání kontaktů s koňmi, které proběhlo naprosto bez problémů, se oba býci vydali na průzkum okolí. Nyní se pohybují volně po ohrazené pastvině," uvedl ředitel NP Podyjí Tomáš Rothröckl. Býky pojmenovaly děti z mašovické základní školy. Hnědý dostal jméno Miki a černý Niko.
Mašovickou střelnici tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků. „Zkušenosti ze zavádění přirozené pastvy ukazují, že právě kombinací různých typů velkých kopytníků vzniká potřebná mozaika," uvedl ředitel organizace Česká krajina Dalibor Dostál.
Divocí koně z Exmooru jsou na jižní třetině bývalé střelnice od roku 2018. „Po šesti letech kontinuální pastvy se pastvina velmi výrazně proměnila. Koně zde vytvořili pestrou mozaiku různě vypasených trávníků, spletitou síť pěšinek a odpočinkových plácků. Nyní bude zajímavé pozorovat, jak budou krajinu utvářet koně společně s pratury," sdělil Robert Stejskal, který se na Správě Národního parku Podyjí zabývá péčí o nelesní plochy.
Na podporu projektů návratu velkých kopytníků mohou lidé přispět například prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz. Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
