Sníh klame, led je zrádný. Vstup na brněnské vodní plochy je rizikový

Kontroly, které v uplynulých dnech provedla poříční jednotka Městské policie Brno, ukázaly, že led je nevyrovnaný. „Na hladině se místy drží jen přibližně centimetrová vrstva ledu,“ objasnil mluvčí Václav Kadraba. Přestože aktuální ochlazení a sněhová nadílka mohou budit dojem zlepšení, skutečnost je opačná. Sníh slabá místa zakrývá a vytváří falešný pocit bezpečí.

Zvláštní pozornost věnují strážníci oblasti přehrady. Právě zde je situace obzvlášť proměnlivá. Led není bezpečný na celé ploše a jeho tloušťka se výrazně liší podle lokality. Kritická jsou zejména místa u hráze, v okolí přítoků a tam, kde dochází k proudění vody – například poblíž Veverské Bítýšky. Proud totiž narušuje strukturu ledu ze spodní strany a oslabuje jej, i když povrch může působit kompaktně.

Podobná situace panuje i na menších vodních plochách a rybnících v městských parcích. Ačkoliv stojatá voda obvykle zamrzá rovnoměrněji, teplé dny v polovině února způsobily změknutí povrchu. Led tak nedosahuje bezpečné tloušťky pro hromadné bruslení. Obecně se přitom doporučuje minimálně 10 až 15 centimetrů pevného, čirého ledu pro jednotlivce a ještě více pro skupiny osob.

Teplotní výkyvy situaci zhoršují

Letošní zima je navíc charakteristická výraznými teplotními výkyvy. Opakované oteplení, déšť i zvýšené přítoky vody mají zásadní vliv na kvalitu ledu. Ten může být uvnitř narušený, s prasklinami či vzduchovými kapsami, které nejsou na první pohled viditelné. Právě kombinace sněhu a proměnlivého počasí patří podle odborníků k nejnebezpečnějším faktorům.

Také hasiči každoročně upozorňují, že ani několik dní mrazů nezaručuje bezpečný pohyb po zamrzlé hladině. Led může být pevný u břehu, ale o pár metrů dál výrazně slabší.

Strážníci proto důrazně doporučují na led nevstupovat. Pohyb po přírodních vodních plochách je vždy na vlastní riziko a za současných podmínek nelze bezpečnost garantovat.