Operací srdeční chlopně přibývá, v Brně to umí téměř neinvazivně

Jedním z častých srdečních problémů je aortální stenóza, neboli zúžení srdeční chlopně. Ta postupně přestává vpouštět dostatek kyslíku do srdce, to se přetěžuje a hrozí vážné komplikace. Donedávna byla jediným řešením otevřená operace srdce, při které je pacient v celkové narkóze a na mimotělním oběhu. Moderní medicína však přichází s miniinvazivními postupy, které nevyžadují velký zásah do těla a velmi rychle pustí pacienta zpět do běžného života. 

Jedním z těchto postupů je metoda TAVI (transkatétrová implantace aortální chlopně). Do těla se vstupuje jedním vpichem přes tříselní tepnu. V případě, že je neprůchozí, lze využít i tepny podklíčkové. „Obvykle se zákrok provádí v polospánku a v místním znecitlivění. Odpadá nutnost celkové anestezie, chirurgického otevření hrudníku a mimotělního oběhu,“ říká Jan Sitar, vedoucí lékař Invazivní a intervenční kardiologie při Fakultní nemocnici u svaté Anny. 

Na rozdíl od klasické otevřené operace se původní chlopeň neodstraňuje. „Pomocí nosného katetru se nová umělá chlopeň ve svinutém stavu zavede skrze tepnu s milimetrovou přesností na místo, kde má být, a ihned po zavedení převezme funkci původní chlopně,“ popisuje Sitar.

K zákroku se používají dva typy umělých chlopní. Chlopně, které se rozevíraji samy, ty jsou vyrobené z nitinolu (slitiny niklu a titanu) a balonexpandibilní z niklu a kobaltu, které se rozvinou nafouknutím balonku. 

Metoda TAVI se využívá převážně u pacientů starších sedmdesáti let nebo lidí s dalšími zdravotními problémy. „Předtím jsem měla velké potíže s dýcháním, takže jsem se musela často zastavovat, abych chytla dech. Po operaci jsem se probudila a nic mě nebolelo,“ pochválila si osmaosmdesátiletá pacientka Miroslava Buršíková, která operaci podstoupila před třemi týdny. Dnes už je plně zapojena zpátky do běžného života bez komplikací. 

Nyní se zákrok začíná postupně praktikovat i u mladších pacientů. Zjistilo se totiž, že výdrž těchto náhradních chlopní  je velmi podobná výdrži chirurgické chlopně, ale rekonvalescence je v tomto případě mnohem kratší. I návrat do běžného života je tak rychlejší. Pacient je z nemocnice většinou propuštěn již po třech dnech. 

Čeští lékaři tyto zákroky vykonávají už více než 15 let na čtrnácti specializovaných pracovištích. V minulém roce implantovali přes dva tisíce chlopní, letos by se číslo mohlo blížit ke dvěma a půl tisícům. Do konce roku se celosvětově předpokládá implantace až 300 tisíců takových chlopní. Výroba jedné chlopně trvá přibližně jeden den, protože se vyrábí ručně z kravského osrdečníku. 

„Naším cílem je, aby pacienti nejen znali rizika srdečních onemocnění, ale také věděli o moderních a bezpečných možnostech léčby. Světový den srdce je ideální příležitostí ukázat, že srdce lze chránit a léčit novými technologiemi, ať už jde o koronární intervence, TAVI, MitraClip, TriClip nebo jiné katetrizační metody,“ doplňuje Viktor Kočka, předseda České asociace intervenční kardiologie a intervenční kardiolog Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.