Letošní jaro, tedy období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy meteorologové ve městě měří. Proti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 bylo tepleji o 3,9 stupně Celsia. Druhé nejteplejší jaro v roce 2018 bylo o šest desetin v průměru chladnější než letošní.
Srážkově bylo letos jaro normální, proti třicetiletému průměru napršelo o 27 milimetrů více, uvedl ve svém blogu na webu brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu klimatolog Pavel Zahradníček.
Průměrná jarní teplota, která byla výrazně vyšší proti průměru v celé republice, je dalším z řady teplotních rekordů, které provázejí poslední roky a zejména loňský a letošní rok. Letošní jarní měsíce byly téměř stále teplotně nadprůměrné a teploty klesly pod průměr pouze ve druhé polovině dubna. Tehdy přišly poměrně silné mrazy, které poškodily ovocné stromy, vinice i polní plodiny.
„Z jednotlivých měsíců se nejvíce dlouhodobě otepluje duben, nejméně květen. V posledních letech byla ale jarní sezona normálnější či chladnější," zmínil Zahradníček roky 2021 až 2023. Výrazně teplejší jaro bylo naposledy v roce 2018 s poměrně chladným březnem, ale extrémně horkým dubnem.
Množství srážek se zdaleka nemění tak dynamicky jako průměrné teploty. „Z dlouhodobého hlediska sice pozorujeme klesající trend v množství jarních srážek, ale není statisticky významný. Množství klesá hlavně v dubnu a květnu," uvedl Zahradníček. Nejvíce podle něj klesá v republikovém srovnání množství srážek v severní polovině Čech.
Zatímco loňské jaro bylo srážkově normální s velkými prostorovými rozdíly, letos je také normální, ale s ještě většími prostorovými rozdíly. „V Brně napršelo více než je obvyklé, na Plzeňsku dokonce extrémně více, o 67 procent, naopak na Liberecku napršela jen polovina normálu," popsal situaci Zahradníček.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
