Roztomilý vetřelec. Mýval si podmaňuje jižní Moravu, vědci bijí na poplach

Vědci z Mendelovy univerzity chtějí zjistit, jak velkým rizikem je pro českou přírodu medvídek mýval. Nemá u nás přirozené nepřátele, chutnají mu obojživelníci, plazi i drobní savci. Nepohrdne ani snadno umístěným ptačím hnízdem. Komplexní výzkum mývalů provádějí odborníci z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, podobná studie zatím v Evropě chybí. Informovala o tom mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Mývalové dlouhodobé přebývají v Chropyňském luhu na Kroměřížsku a v Doupovských horách na Karlovarsku. Právě tam je vědci chtějí zkoumat. „V posledních letech ale registrujeme významné šíření mývala i severním směrem, do oblasti přírodní rezervace Království, Litovelského Pomoraví až po Šumpersko. Významnou lokalitou je ale také jih Prostějovska," řekl za výzkumníky Ondřej Mikulka.

Mývalů přibývá také na jižní Moravě. Oblíbili si vojenský újezd Březina na Vyškovsku, ale i další části Vyškovska a Blanenska. Několik mývalů žije přímo v Brně. Vědci předpokládají, že se invazivní druh bude dál šířit.

Data o pohybu mývalů získávají vědci například pomocí telemetrických obojků. „Relevantní data budeme mít na konci letošního roku, již nyní ale můžeme říct, že se jedná o unikátní monitoring v rámci Evropy," uvedl Mikulka.

Dosavadní zjištění naznačují, že samci a samice mají rozdílně velké okrsky, pravidelně navštěvují tůně s obojživelníky a nečiní jim problém vstoupit do zastavěného území. Samec podle vědců urazí až pět kilometrů za den a navštěvuje místa vzdálená až deset kilometrů od jeho útočiště.

Vědci také nastražili umělá ptačí hnízda s fotopastmi. Vejce sice na zemi nejčastěji nacházeli divočáci, hned po nich ale následovali mývalové, kteří navíc dokážou vylézt i na stromy, mají obratné přední končetiny s pěti prsty a jsou chytří.

Mývalové jsem velmi vynalézaví a mají dobré kognitivní schopnosti. „S jistou mírou nadsázky lze hovořit o projevech inteligence. S kolegy z oblasti Doupova jsme zdokumentovali případy, kdy jedinec chycený do pasti dokázal zařízení sám otevřít a uprchnout. Starší a zkušenější jedinci navíc dovedou odebrat návnadu, aniž by aktivovali spouštěcí mechanismus pasti," uvedl Mikulka.

Výzkum by měl také navrhnout, jak stavy nepůvodních mývalů regulovat. Výzkumný tým očekává finální výstupy v roce 2026. Odlov nepůvodního mývala je v praxi velmi obtížný. Ministerstvo životního prostředí i Ministerstvo zemědělství v současnosti ponechávají celoročně jeho regulaci na dobrovolné bázi myslivecké veřejnosti.