Nezakazujme ve školách umělou inteligenci, shodli se experti v Brně
Do popředí pozornosti se stále více dostává téma umělé inteligence, o níž panuje spousta neznámých. Mnozí takzvanou AI považují za příležitost, jiní naopak vidí v nástroji hrozbu. Nad tématem se zamysleli také přední čeští experti, kteří debatovali v brněnské Otevřené zahradě s veřejností.
Umělá inteligence se stává běžnou součástí každodennosti. Mnozí si přitom ani neuvědomují, že AI už dávno zasahuje do jejich životů. Příkladů z praxe je hned několik. Slouží při nakupování v online obchodech, překládání textů, používání chytrých spotřebičů a na algoritmech umělé inteligence funguje třeba rovněž navigace.
Hrozba pro vzdělání byla i kalkulačka
V souvislosti s AI panuje obava, že lidé kvůli technologii rezignují na vzdělání. Část společnosti proto vyzývá k tomu, aby se používání umělé inteligence ve školách regulovalo či přímo zakázalo. S názorem ale diskutéři nesouhlasili.
„Dříve se zakazovalo studentům používat kalkulačky nebo tablety. Nyní jsou nedílnou součástí výuky. Neměli bychom se s umělou inteligencí dopouštět stejné chyby jako tehdy. Navíc škola už není dávno jediným zdrojem informací. Žáci se tedy AI naučí používat sami. V takovém případě ale hrozí, že se ji nenaučí používat eticky, což vidím jako problém,“ řekl při počátku debaty Svatopluk Barek, influencer, jenž se problematikou dlouhodobě zabývá.
Na Barka navázal i další řečník, europoslanec Marcel Kolaja (Piráti), který měl podobný názor. „Já sám patřím ke generaci, které kalkulačku učitelé zakazovali. Nutili nás vše hledat v matematických tabulkách. Nemá smysl tedy umělou inteligenci zakazovat ve školství, protože žáci jednou vystudují a na trhu práce budou soutěžit i s lidmi, kteří s AI umějí zacházet. Automaticky tak budou v nevýhodě,“ uvedl Kolaja, který se dlouhé roky živil jako specialista v IT.
Svatopluk Barek a Monika Ptáčníková Kde budou pracovat naše děti?
Další z účastníků diskuze, Ondřej Kovařík, poslanec Evropského parlamentu za hnutí ANO, poukázal na fakt, že v současné době nikdo neví, jakým směrem se ubere pracovní trh a jaké nabídne v dalších letech pozice.
„Naše děti budou pracovat v zaměstnáních, která ještě ani neexistují. Je proto potřeba jejich obecné schopnosti podporovat. Firmy už nyní zaměstnávají lidi, kteří s umělou inteligencí umějí pracovat a zadávat ji úkoly, které šetří firmě náklady,“ sdělil Kolařík, jehož názor sdílela i expertka na vzdělání z organizace Czechitas Monika Ptáčníková.
„V kurzech účastníky seznamujeme s AI. Bereme to jako nezbytnou součást vzdělání,“ vysvětlila spoluzakladatelka společnosti, jež organizuje pro ženy kurzy, díky nimž si snadněji najdou práci v oblasti IT.
Europoslanci Marcel Kolaja (zleva) a Ondřej KovaříkPravidla jsou nutná
Diskutéři zároveň jedním dechem dodávali, že technologie má svá rizika. Například v oblasti kybernetické bezpečnosti i demokracie. Nástroje při zneužití totiž dokáže dokonale reálné výroky, fotografie či informace změnit v lež. I s ohledem na bezpečnost se proto Evropská unie nyní snaží vytvořit legislativu, která by nastavila alespoň částečné mantinely.
„Pokud pravidla nebudou, vždy se může někdo objevit, kdo toho může zneužít,“ argumentoval Kolařík, kterému oponovali někteří hosté. Právě ti poukazovali na to, že žádná legislativa problém nevyřeší. „Legislativa možná nebude dokonalá. Pořád si ale myslím, že je lepší nějakou mít než nic nedělat a čekat, že se problém vyřeší sám,“ uzavřel Barek.
Diskuze
8Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Komentování je jen pro přihlášené