Romským školákům příliš často diagnostikují mentální postižení, všiml si ombudsman

Nepříznivé statistiky v oblasti vzdělávání nejmenších v romské menšině znepokojily ombudsmana Stanislava Křečka. Výsledky tříletého monitoringu ukázaly, že děti Romů odchází z pedagogicko-psychologických poraden s diagnózou lehkého mentálního postižení desetkrát častěji než jejich ostatní spolužáci.

Školáci, se kterými učitelé pracují podle pravidel snížených nároků, jsou tak z více než čtvrtiny Romové. Základní školy přitom navštěvuje průměrně 3,5 procenta romských dětí. Takový nepoměr tak podle Křečka vzbuzuje otázku, zda je v tuzemských vzdělávacích zařízeních zajištěno rovné zacházení se všemi žáky.

Minulý rok ombudsman varoval, že rozhodnutí poraden nemusí být kvůli nevyhovujícím postupům v diagnostice odpovídající. Psychologové či pedagogové si často problematické sociální zázemí některých rodin, které se na chování potomků odráží, mylně vykládají ako lehké mentální postižení. To vše má pak vliv nejen na celý proces jejich vzdělávání, ale také budoucí uplatnění na pracovním trhu.

Nechodí do školek

Důležitou roli v problematice hrají mateřinky. V předškolních zařízeních se děti ze sociálně znevýhodněného prostředí včas učí dovednostem, které potřebují k následujícímu vstupu na základní školu. „Podíl Romů v nepovinných ročnících mateřských škol je ale stále nízký a v povinných ročnících dokonce klesá,“ uvedla mluvčí veřejného ochránce práv Markéta Bočková.

Naopak jako úspěch Křeček označil studii, díky které se podařilo zjistit důvody, proč rodiče romské potomky do předškolních zařízení neposílají. Dospělí často sami školku nenavštěvovali, a nemají proto představu, jak takové instituce fungují. „Někteří zase například nevědí, že do mateřských škol můžou chodit i děti nezaměstnaných rodičů. Kromě nedostatku předškolních zařízení v blízkosti bydliště hraje v neposlední řadě roli také jejich nedostatečná kapacita,“ dodala.