STUDIE: V energetické chudobě bylo v ČR už před zdražováním 900 tisíc lidí
V takzvané energetické chudobě bylo už před zdražováním a začátkem energetické krize zhruba 900 tisíc lidí z půl milionu domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, za energie vydávali velkou část svých peněz či na nich dlužili a zároveň měli podprůměrný příjem. V těchto rodinách žila desetina českých dětí, tedy asi 220 tisíc. S problémy se potýkalo i přes 300 tisíc důchodců a důchodkyň. Většina těchto ohrožených osob bydlela v energeticky náročných budovách. Ukázala to nová studie, na které se podílely Platforma pro sociální bydlení, iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Ostravská univerzita. Výsledky dnes na tiskové konferenci představili autoři. Doporučují přesněji zacílit podporu od státu i dotace na úpravy domů.
Autorský tým pracoval s údaji o životních podmínkách domácností, které statistický úřad získává každý rok na jaře. Využil dostupná data z loňského jara, tedy ještě před prudkým zdražováním. „Naším cílem je ukázat na problémy lidí, kteří jsou na tom špatně dlouhodobě. Je to nejohroženější populace, která je v energetické chudobě i za nízkých cen energií," řekl analytik Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení.
Podle zjištění trápila před krizí energetická chudoba 8,7 procenta obyvatel Česka, tedy asi 900 tisíc lidí z půl milionu domácností. Téměř polovinu tvořily rodiny s dětmi. Bez dostatečného vytápění, s nízkým rozpočtem, vysokými výdaji či dluhy na energiích vyrůstala v Česku zhruba desetina chlapců a děvčat, tedy na 220 tisíc. Kolem 130 tisíc osob bylo v samoživitelských domácnostech, na 120 tisíc v rodinách s nízkým příjmem s dětskými přídavky od státu. S energetickou chudobou se potýkalo na 210 tisíc lidí s penzí, kteří žijí sami. Většinou to byly seniorky. Potíže mělo na 40 tisíc invalidních a 60 tisíc ostatních důchodů.
Dostatečně doma topit si nemohla dovolit desetina všech lidí v energetické chudobě, tedy asi 90 tisíc. Kolem 60 tisíc osob bylo v posledním roce v prodlení s placením za energie. Celkem 635 tisíc lidí bylo z domácností s vysokými výdaji za energie. Zbývajících 125 tisíc lidí mělo víc potíží naráz.
Víc než dvě pětiny osob v energetické chudobě měly dálkové vytápění, víc než desetina topila elektřinou, tři z deseti plynem, šest procent uhlím a desetina dřevem či jiným topivem.
Podle studie vysoká energetická náročnost budov zvyšuje riziko energetické chudoby. Většina těchto chudých v Česku bydlela právě v takových domech. Výsledky ukázaly, že se to týkalo nejčastěji lidí v nájmu či domácností seniorů nad 70 let ve vlastním domku.
Autoři studie doporučují lépe zacílit podporu jako dávky či slevy na energiích na potřebné. Navrhují i úpravy dotací na úpravy budov k energetickým úsporám.
