Vědci z Brna zkoumali odpadky. Lidé vyhazují méně jídla

Hotová jídla, zkažené ovoce nebo prošlé potraviny končí na denní bázi v odpadových nádobách v brněnských ulicích. Na množství vyhozeného jídla si posvítil výzkumný tým z MENDELU, který ve spolupráci s odpadovou společností SAKO Brno třídil a vážil odpadky z vybraných lokalit.

Tříletý výzkum se týkal devíti set domácností z venkovské, vilové i sídlištní zástavby. „Abychom zachovali anonymitu domácností, tak jsme sváželi vždy sto domácností z jedné lokality jedním speciálním autem. V něm se odpad nelisoval, ale vyklopil se na hromadu a ručně přebíral. Sil se přes velká síta a rozebíral na jednotlivé komponenty, které se poté vážily,“ popsala Drbně vedoucí výzkumného týmu Lea Kubíčková.

Zatímco první rok se odehrál pouze ve znamení měření množství potravinového odpadu, v druhém roce začali vědci působit na domácnosti pomocí kampaní. „Využili jsme dva typy kampaní, abychom zjistili, zda a jak chování lidí ovlivníme. Potřebovali jsme vědět, jestli je efektivnější zvolit náročnější kampaň, jako je například spot, nebo postačí jednodušší upozornění,“ vysvětlila řešitelka projektu Lucie Veselá.

Pozitivní dopad levné kampaně, která zahrnovala nálepky na popelnice, letáčky nebo plakáty, se sice brzy projevil, ve třetím roce průzkumů se ale ukázalo, že nebyl trvalý. Naopak náročnější kampaň, to znamená workshopy, videa nebo diskuze, výzkumný tým nejprve zklamala. „Nejdříve jsme pozitivní efekt nezpozorovali a byli jsme trochu zklamaní. Projevil se ale v dlouhodobějším horizontu a vidíme jej až nyní, v poslední fázi projektů,“ vysvětlila Veselá.

Jak se ukázalo, na Brňany funguje pozitivní motivace, rady a především pravidelné působení kampaní. Plýtvání potravin u sledovaných domácností meziročně pokleslo o tři kilogramy. Svoji roli v chování Brňanů ale mohl hrát také koronavirus. Množství potravinového odpadu se snížilo výrazněji v období největších lockdownů.