Vědci z Brna: Více se očkují lidé, kteří se cítí být součástí západní Evropy

„Očkovanost velice korelovala s tím, jestli lidé chtějí, aby jejich země byla demokratická, velmi korelovala s tím, jestli se lidé cítí součástí demokratické Evropy, západní kultury a civilizace ve srovnání s tou kulturou a civlizací východní,“ uvedla Martina Klicperová z psychologického ústavu.

Psychologové vycházeli z odpovědí 1182 respondentů, vybraných podle hlavních demografických kategorií. Výsledky ukázaly, že existuje významná souvislost mezi očkováním a pocitem náležitosti k západnímu, respektive východnímu kulturnímu okruhu. Respondenti, kteří se cítí součástí demokratické Evropy, jsou očkováni téměř v 90 procentech, podobně jako ti, jež se považují za součást západní civilizace či kultury. Naopak proočkovanost těch, kteří deklarují rozhodnou příslušnost k východní a slovanské kultuře, byla nižší a měli tendenci více věřit dezinformacím.

Paradox spatřují výzkumníci v tom, že lidé, kteří se nejvíce identifikují s demokratičností, by byli poměrně přísní v postihování různých očkovacích podvodů. „Chtěli, aby se podvody, konkrétně jsme se ptali na falšování potvrzení o očkování, trestaly, třeba podmínkou nebo pokutou. Většina lidí, kteří odmítají identifikaci s demokratickou Evropou, tvrdila, že takové případy by se měly zcela přejít a vůbec netrestat," popsala Klicperová.

Rozdíly souvisejí i s vnímáním svobody. Odpírači očkování mezi respondenty výzkumu častěji souhlasili s chápáním demokracie jako svobody, režimu, v němž si člověk může dělat co chce, zatímco očkovaní častěji souzněli s tvrzením, že součástí svobody je odpovědnost.

Výzkumníci upozorňují, že očkování i kulturní orientace jsou složité fenomény. Nelze tvrdit, že každý, kdo je neočkovaný, odmítá západní civilizaci a demokracii, a naopak. Velice záleží i na jiných faktorech, mimo jiné na legitimitě a důvěryhodnosti vlády.