Na pomoc farmářkám a zemědělkyním se vydají brněnští výzkumníci. Společně s kolegy z Irska a dalších evropských států se zaměří na roli žen na venkově. Česko bude v novém projektu reprezentovat země, které mají historickou zkušenost s kolektivizací. Nabyté zkušenosti poté akademici uplatní v tuzemsku.

Klesající trend výroby vepřového se na jižní Moravě nedaří déle než deset let zpomalit. Loni se v kraji vyrobilo přes 25 tisíc tun vepřového, což je meziroční pokles o 1696 tun. Rychlost poklesu byla větší než o rok dříve. V roce 2012 se vyrobilo 37.400 tun, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Naopak se dlouhodobě daří zvyšovat produkci hovězího masa. Meziročně rostla o 163 tun na 3492 tun a od roku 2012 jde o nárůst o 700 tun.

Vrásky na čele mají jihomoravští zemědělci poté, co uviděli nejnovější ukazatele odborníků z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Experti konstatují, že se znovu přemnožili hraboši a před škůdci důrazně varují.

Krajina u Hrušovan nedaleko Brna patří k významným jihomoravským zdrojům štěrkopísků. Oblasti sice dominují hornické prvky, těžařům se ale v pískovité půdě povedlo vypěstovat také několik druhů zeleně. V lokalitě se daří dokonce i exotickým plodinám, jako jsou vodní melouny.

Problémy s chybějícími navigačními systémy potrápily letos jihomoravské zemědělce. Za zmizelými přístroji stál podle policistů muž z východní Evropy, který se na krádeže zařízení specializoval. Hříšníka zastavila zásahová jednotka na čerpací stanici.

Zemědělské stroje vyjely na protest. Stejně jako v dalších krajích České republiky se sedláci ukázali také na jižní Moravě. Vadí jim chystaná změna dotační politiky, která ubere peníze velkým zemědělcům, zatímco přidá těm menším, a Green Deal.

Tuzemští zemědělci si slibují růžovější budoucnost svého oboru od agrivoltaiky. Systém, které pomáhá s výrobou elektřiny a ochranou plodin, jim má zajistit lepší ekonomickou situaci. Rozmach alternativní výroby energie a hospodářství ale brzdí vysoké ceny a problémy s legislativou.

Když Martin Vajčner stříká vinohrad, je to postřikem ze síry, která je povolena i při biohospodaření. Přidává do ní kopřivu, přesličku, tymián nebo šalvěj. Nově ještě experimentuje s kypřicím práškem, protože ten zabírá na ve vinicích rozšířenou houbovou chorobu zvanou padlí.

Stopku chemikáliím v obilí dají brněnští výzkumníci. Do čtyř let chemické moření nahradí plamenem, který osivo proti nemocím a plísním ochrání stejně kvalitně, navíc je šetrnější k přírodě. Kromě nového způsobu ochrany semen vyrobí stroj, jenž ekologickou cestou zpracuje desítky tun semen za hodinu.

Možností, jak se vyhnout nedostatku potravin, jsou geneticky upravené potraviny. Řešili to vědci v Brně, kde se sešlo čtyři sta oborníků z celého světa na mezinárodní genetické konferenci u příležitosti 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Podle mnohých se lidstvo bez geneticky upravených plodin neobejde. Řekla to mluvčí konference Tereza Fojtová.