Brněnské městské části připravují projekty, jejichž účelem je lepší hospodaření s dešťovou vodou. Vznikly na základě starší studie, která vytipovala několik zastavěných oblastí ve městě, kde odtékající voda přetěžuje kanalizace a vodní toky. Opatření už chystají v Novém Lískovci, Židenicích nebo Komíně. Nyní se k nim připojily i Kohoutovice. Od opatření si slibují hlavně zlepšení vitality zeleně a úsporu při letním zavlažování, řekl novinářům starosta Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL).

V Hané ve Vyškově se v těchto dnech objevily mrtví karasi. Podle města je nejspíš vyplavily silné deště, roli v tom také sehrály změny počasí. Voda je podle úřadů v pořádku, ryby uklízejí místní rybáři.

V řekách povodí Moravy klesly průtoky na většině míst pod normál, nejčastěji na deset až padesát procent obvyklého květnového stavu. V některých případech se hodnoty dostaly až na úroveň sucha, řekami v tomto období teče nejméně vody od roku 1990. Situaci zatím pomáhají zlepšit přehrady.

Oblíbené hloubení tůní jako opatření proti suchu může například v zemědělské nížinné krajině na jižní Moravě mnohdy napáchat víc škody než užitku. Novinářům to řekli odborníci z Masarykovy univerzity v Brně. V tůních jsou často ryby, které jsou invazivní nebo se v okolí rozrůstá rákosí, což nepřispívá biodiverzitě v oblasti.

Počasí posledních dvou až tří měsíců způsobilo, že na značné části území republiky se postupně rozvinulo velice intenzivní půdní sucho. Podle webu Intersucho je aktuálně na sedmi procentech území extrémní sucho, což je nejhorší stupeň, na deseti procentech výjimečné sucho a na dalších 21 procentech výrazné sucho.

Brněnští strážníci vyráželi v noci na úterý do severní části Brna, kam je přivolal šestatřicetiletý muž. Tomu kolem půl třetí ráno došla trpělivost se zvukem tekoucí vody, který vycházel z bytu jeho pětadevadesátiletého souseda.

Brno plánuje výstavbu dvou nových retenčních nádrží na Tuřanském a Ivanovickém potoce, které pomohou ochránit město před povodněmi a zlepší hospodaření s dešťovou vodou. Zároveň chce upravit stávající nádrž v Tuřanech. Náklady na projekt jsou odhadovány na 39 milionů korun.

Letošním králem ptačí říše se stal konipas horský. Výrazně zbarvený pták je v Česku poměrně běžným druhem, nevyhýbá se ani blízkosti lidských sídel. Jeho život je ovšem úzce spjatý s vodou, lidé na něj nejčastěji narazí při procházce podél proudících toků nebo kolem vodních nádrží. Lidová označení jako třasořitka, třasolka nebo cacorka odkazují na jeho neposedné pohupování dlouhým ocasem. Ohrožují jej především necitlivé zásahy do vodních toků, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů organismů.

Státní firma Lesy České republiky vybudovala v údolí potoka Pohora nedaleko Boskovic za 12,5 milionů korun dvě nové vodní nádrže a deset tůní. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí firmy Eva Jouklová. Jde o další opatření v dlouhodobém programu podniku Vracíme vodu lesu, který má vrátit vodní prvky do lesní krajiny a pomoci tak lesům adaptovat se na změny klimatu. Projekt spolufinancovala dotace z Evropské unie.

Na některých především menších zamrzlých vodních nádržích na jihu Moravy se už bruslí. Desítky lidí dnes vyrazily na ledovou plochu na rybníku Pancíř I. v Ivančicích na Brněnsku, bruslí se ale třeba i na větším Olšovci v Jedovnicích na Blanensku. Ne všude je to ale možné. Povodí Moravy v týdnu varovalo před vstupem na zamrzající hladiny vodních nádrží. Led na nich je podle státního podniku tenký. Stejně tak strážníci varovali před vstupem na zamrzající Brněnskou přehradu.