Michael Hocke žije v Londýně téměř pět let. Přestože situace ve Velké Británii je vážnější než v Česku, počty nakažených přesáhly hranici pěti tisíc a na onemocnění COVID-19 zemřelo už 233 lidí, o opatřeních se na Britských ostrovech téměř nedá mluvit.

Firma Respilon z Brna vyvinula ve spolupráci se zahraničními partnery masky s nanovláknem a oxidem mědi, které jsou schopné zachytit veškeré viry a zahubit je. Novinářům to dnes řekla spolumajitelka firmy Jana Zimová. Podle ní ústenky i respirátory vydrží delší dobu, a to 24 hodin, lidé je proto mohou použít opakovaně. V ČR by měly být k dostání nejpozději v polovině dubna. Cena ústenky bude 200 korun a cena respirátoru 315 korun.

Probíhající pandemie nového typu koronaviru a s ní spojený zoufalý nedostatek roušek v České republice zvedl o víkendu napříč republikou vlnu solidarity a touhu po pomoci. V Brně se například zformovalo dobrovolnické centrum v prostorách divadla Husa na provázku, kde vznikla improvizovaná šicí dílna. Ta nyní vyzývá veřejnost k zapojení.

Česká republika je jedním ze světových lídrů v užívání bezkontaktních karet. Síť bezhotovostních terminálů ale zatím není dostatečně rozvinutá. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto podepsalo s kartovými společnostmi Mastercard a VISA, bankovními domy ČSOB a Solitea Pay a podnikatelskými asociacemi memorandum k podpoře bezhotovostních transakcí a digitalizaci plateb.

Určitě to zná každý z vás. Chcete zaplatit za drobný nákup platební kartou a prodejce vám sdělí, že přijímá pouze hotovost. To není nic neobvyklého. Současný evropský průměr je 23 terminálů na tisíc obyvatel. V Čechách lehce zaostáváme, počet terminálů se zde blíží 21 kusům na tisíc obyvatel. Zaplatit kartou žvýkačky v malé trafice nebo potraviny ve vesnické Jednotě je proto mnohdy stále ještě hudbou budoucnosti. Na to, kde čtenářům chybí platba kartou nejčastěji, se podívala redakce Drbny ve svém průzkumu. 

Extinction Rebellion opět v akci. Po protestu proti fast fashion v brněnské Olympii se vydali na náměstí Svobody. Za formu protestu zvolili symbolické oběšení na kostkách tajícího ledu, protože ledy tají a nám jde o krk.

Střídání zimního a letního času možná skončí v České republice až za tři roky. Vyplynulo to ze senátního projednávání návrhu unijní směrnice, která má ukončit sezónní změny času. Evropská komise by si přála směrnici prosadit už k počátku dubna příštího roku. Česko ale asi připojí k rakouskému návrhu odložit záležitost až na duben 2021.

V neděli 11. listopadu si krom svátku svatého Martina připomeneme také 100 let od konce první světové války. Brno si oběti jednoho z nejkrvavějších masových konfliktů všech dob připomene zvoněním zvonů po celém městě.

V noci na neděli začne platit letní čas. Ve 02:00 si lidé musejí posunout hodinky o 60 minut dopředu, noc tak bude o hodinu kratší. Zpátky ke středoevropskému se čas vrátí na den stého výročí vzniku samostatného československého státu 28. října. Změny času mají řadu odpůrců, podle nich nepřinášejí žádné energetické úspory a lidem narušují biorytmy. 

Brno v úterý zaznamenalo obrovský mezinárodní úspěch. Evropská federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova (FEANTSA) udělila městu první místo za projekt Rapid Re-Housing. Porotci jej označili za nejlepší projekt v Evropě, který řeší bytovou nouzi. V rámci projektu dostalo padesát rodin, které bydlely v soukromých ubytovnách, azylových domech a jiných formách bytové nouze, možnost stát se nájemníky v městských bytech. Město přitom získává peníze za nájem přímo z dávek na bydlení. Lidé v nouzi tím dostali šanci začít znovu normální život mimo hrozná prostředí ubytoven.