Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Zásoby uranu pro energetiku by lidstvu měly vystačit přinejmenším na sto let. Vyhořelé jaderné palivo se nicméně dá ještě zčásti využít. Jenže bychom kvůli tomu museli předělat současné reaktory tak, aby byly schopné fungovat na mixu uranu a plutonia, uvádí Radek Trtílek z Ústavu jaderného výzkumu Řež, ředitel divize Radioaktivní odpady a vyřazování. V současnosti se to ale nevyplatí.

Dnes se v 18 hodin uskuteční debata pro "zvídavé občany", kterou pořádá občanské sdružení Nechceme úložiště pod Kraví horou. V konferenčním sále Nadace Partnerství na Údolní ulici č. 33 se s občany setkají např. Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí, Dalibor Stráský, jaderný fyzik a bývalý poradce ministra životního prostředí nebo poslanec Josef Novotný.