Jihomoravští radní se na začátku tohoto týdne rozhodli podat žalobu proti rozhodnutí Českého báňského úřadu, který i přes protesty Jihomoravského kraje a desítek obcí opakovaně povolil těžbu štěrkopísku u Uherského ostrohu. Těžba přitom může ohrozit pátý největší zdroj pitné vody v Česku. Obce už v minulých týdnech prohlásily, že proti těžbě uspořádají pochod.

Brno reaguje na aktuálně probíhající klimatickou změnu a s ní spojená drastická sucha, která sužují a podle odborníků budou sužovat jižní Moravu stále častěji. Město chce tzv. artéské studně. Jde o zásoby vody desítky metrů pod zemí. Artéská voda by mohla sloužit pro zásobování obyvatel v případě dlouhotrvajícího sucha, řekl primátorčin náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL). Město nechá vypracovat studii, která prozkoumá současné vrty a navrhne nové. Projekt bude stát 6,6 milionu.

Český báňský úřad zamítl námitky obcí a Jihomoravského kraje proti stanovení dobývacího prostoru v případě těžby štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Uvedl to mluvčí úřadu Bohuslav Machek. Podle něj úřad potvrdil pouze stanovení dobývacího prostoru, neznamená to povolení těžby. Usiluje o ni firma České štěrkopísky, která nyní může podat žádost o těžbu. Úřad o ní bude rozhodovat v novém řízení. Proti těžbě bojují okolní obce i kraj kvůli obavám ze znečištění blízkého zdroje pitné vody pro 100.000 obyvatel na Hodonínsku. Obce se budou bránit u soudu.

Deště, které minulý týden zasáhly téměř celou republiku, výrazně dosytily půdu do hloubky 40 centimetrů a sucho v této vrstvě už panuje pouze v Karlovarském a Ústeckém kraji a v Jeseníkách. V hlubší vrstvě zůstává často velmi intenzivní sucho prakticky v celé republice. Při zprůměrování sucha na celý půdní profil do jednoho metru panují tři nejhorší stupně sucha na 15 procentech území. O týden dřív to bylo téměř čtyřikrát více, vyplývá z dnes aktualizované mapy na portálu InterSucho.

Ministerstvo zemědělství v minulých dnech zveřejnilo plán boje proti suchu. Jeho součástí je stavba 31 vodních přehrad napříč republikou. Jedna z nich by měla vzniknout i u obce Holštejn na Blanensku, jen pár set metrů od hranice Moravského krasu. Stavba vodní nádrže by přitom podle ochranářů znamenala katastrofu pro jeskynní systémy. Vedení obce Holštejn bylo plánem zaskočeno. O to více pak, když podle dokumentu s plánem stavby obec "souhlasila", což však starosta rozporuje.

Srážky v předchozích dnech tokům v povodí Moravy mírně pomohly, nebyly však nijak výrazné. Průtoky v tocích jsou tak stále podprůměrné, pohybují se mezi pěti až 40 procenty obvyklého stavu v květnu. ČTK to dnes řekl mluvčí státního podniku Povodí Moravy Petr Chmelař.

Vědci z Mendelovy univerzity se začnou zabývat vodou z drenáží. Ta kvůli používání nesprávných hnojiv zamořuje povrchovou vodu. Vědci se proto pokusí odvrátit extrémní sucho a zlepšit kvalitu vody zregulováním odtoků ze zemědělských pozemků.

Nezvykle teplá a suchá zima bez sněhu není pro přírodu dobrá, shodují se odborníci. Kromě běžné vegetace může sucho zasáhnout i zemědělskou úrodu. Vinaři jsou však optimističtí, spoléhají na srážky z podzimu.

Situace v povodí Moravy je kvůli vysokému srážkovému deficitu vážná, nízké jsou především zásoby vody ve sněhu. Státní podnik i kvůli tomu letos poprvé svolal pracovní skupinu s názvem Sucho.

Ekologové v Brně letos dají do prodeje oproti loňsku více jedlí bělokorých zasazených v květináči, jsou alternativou klasického vánočního stromku. Nabízet jich budou 1750, tedy o 650 více než loni. K dostání budou od 25. listopadu, uvedla koordinátorka prodeje Tereza Žižková z brněnského centra ekologické výchovy Rezekvítek. Na jaře budou moci zájemci stromky vysadit v lesích mezi Vranovem a Svinošicemi na Brněnsku.