Náměstí, které v Brně vznikne před Janáčkovým kulturním centrem u Veselé ulice, by mělo nést jméno po prvním rektorovi Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) Ludvíku Kunderovi, který byl otcem spisovatele Milana Kundery.

Expozice 100 let Velkého Brna představí například to, čím vynikaly obce, které se k městu postupně připojily. Na informačních panelech, historických fotografiích a pomocí dobových předmětů je návštěvníkům přiblíženo postupné rozšiřování města, které známe dnes. Výstava je součástí oslav 100 let vzniku Velkého Brna a potrvá do 11. srpna.

Pietním aktem si Brno připomnělo konec druhé světové války, a především veškeré oběti této hrůzostrašné události. Akt se konal za účasti zástupců města na státní svátek ve středu 8. května v Kounicových kolejích. Od konce války letos uběhlo 74 let.

Brno si v nejbližší době připíše další významný historický úspěch. Brněnský životní styl bude totiž zapsán do nehmotného dědictví UNESCO. Stane se tak vlastně díky náhodě. Brno upoutalo delegaci inspektorů UNESCO natolik, že se rozhodli zakonzervovat "tenhle unikátní skanzen" pro další generace. "Jinak by tomu nikdo neuvěřil," prohlásil vedoucí výpravy.

Poprvé od začátku zimy se můžeme dočkat několik dní trvající sněhové pokrývky. O zábavu budou tak mít postaráno především milovníci lyžování a jiných zimních radovánek. Pro všechny ostatní máme na nadcházející víkend pár tipů.

Několik stovek lidí přišlo dnes hodinu po poledni uctít památku válečných veteránů na brněnské Moravské náměstí. Akci Hold veteránům už potřetí společně organizovalo několik institucí, mimo jiné brněnské Komunitní centrum pro válečné veterány nebo Československá obec legionářská. Podle Barbory Hokové z Medial agency, která se na akci také organizačně podílela, dorazil letos asi dvojnásobek lidí než v loňském roce.

V neděli 11. listopadu si krom svátku svatého Martina připomeneme také 100 let od konce první světové války. Brno si oběti jednoho z nejkrvavějších masových konfliktů všech dob připomene zvoněním zvonů po celém městě.

Slavnostním setkáním u sochy T. G. Masaryka na Komenského náměstí si Brno připomnělo sté výročí vzniku samostatné Československé republiky. Přibližně hodinové akce se zúčastnili zástupci vedení města Brna, Parlamentu České republiky, konzulátů, vysokých škol, představitelé státních orgánů a institucí a dalších organizací. O hudební doprovod se postaral soubor Moravské žestě. Setkání k tomuto jubilejnímu výročí zakončila nejen česká, ale i slovenská hymna.

V noci na neděli se změní čas, ve tři hodiny v noci se posunou hodinky zpět na 02:00 a noc se tak o hodinu prodlouží. Zimní čas bude jako každý rok trvat pět měsíců, zpátky na letní se vrátí v neděli 31. března 2019, v zemích Evropské unii možná naposledy povinně. K tomuto datu totiž Evropská komise navrhuje ukončit povinné střídání času. Různé občanské iniciativy a petice se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví. Podle nich nepřináší ani žádné energetické úspory, což bylo původním záměrem zavedení letního času.

Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938. Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky autoři představili na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidé.