Starostka Znojma Ivana Solařová (ANO) skončila po necelých dvou letech ve funkci, 17 z 31 zastupitelů ji dnes odvolalo. Končí tak koalice hnutí ANO, SPD a Znojmáků. Bohumila Beranová ze Znojmáků se totiž rozhodla, že už dále nebude podporovat současnou koalici a že se stane součástí nové koalice, na jejímž vytvoření se domluvila dosavadní opozice. Jde o strany či hnutí Naše Znojmo, ODS, KDU-ČSL a Pro Znojmo. Tuto koalici podporuje také nezařazený zastupitel Jan Šťastník (zvolen za ANO) a Jan Grois (zvolen za Naše Znojmo). Není zřejmé, jak se k budoucí koalici staví druhý zastupitel Znojmáků Bert Bartas.

Zástupci tří znojemských opozičních hnutí podali v pátek trestní oznámení pro pomluvu na zástupce hnutí ANO, tedy starostku Ivanu Solařovou, radního a poslance Davida Štolpu a poslankyni Alenu Schillerovou. Důvodem je, že zástupce opozice nařkli z korupce. I když si je opozice vědoma, že potrvá nejméně několik měsíců, než krajské státní zastupitelství rozhodne a kauza do té doby vyšumí, nechce normalizovat stav, kdy může kdokoliv kohokoliv bez důkazů v politice obvinit, řekl předseda hnutí Naše Znojmo Jakub Malačka.

Znojemský zastupitel Bert Bartas (Znojmáci) odmítl tvrzení koaličních partnerů z hnutí ANO, že mu někdo učinil korupční nabídku, aby odešel z koalice. Domnívá se, že jeho jméno koaliční politici zneužili, řekl dnes Bartas ČTK. Znojemská starostka Ivana Solařová (ANO) to na dotaz ČTK odmítla komentovat. Znojemská opozice následně informovala o podání trestního oznámení pro pomluvu i na krajskou předsedkyni ANO Alenu Schillerovou. Koalici ve Znojmě utvořilo po volbách vítězné ANO s SPD a Znojmáky, v opozici skončily ODS, KDU-ČSL, Pro Znojmo a Naše Znojmo.

Bývalý policista a současný předseda Přísahy Robert Šlachta bude do podzimních krajských a senátních voleb kandidovat s podporou Motoristů, spolu budou o hlasy voličů usilovat i ve sněmovních volbách v roce 2025. Šlachta ve čtvrtek zahájil kampaň, chtěl lidem rozdávat Tyčinky Havlík se svým obličejem a nápisem „Můj křup proti vládě“. Problémem však je, že společnost o tom neměla tušení a po zjištění se proti účasti ve Šlachtově kampani tvrdě ohradila.

V Jihomoravském kraji svůj platný hlas ve volbách do Evropského parlamentu odevzdalo celkem 344 427 lidí, což je 36,85 procent voličů. Podívejte se, jak volby dopadly v jednotlivých okresech. Území jsou seřazena od nejvyšší volební účasti po nejnižší.

Volby do Evropského parlamentu v Česku vyhrálo hnutí ANO před koalicí ODS, KDU-ČSL a TOP 09, následují Přísaha s Motoristy, Stačilo!, STAN, Piráti a SPD s Trikolorou. Volební účast byla rekordní, v celém Česku šlo volit 36,45 procent voličů, v Jihomoravském kraji to bylo 36,85 voličů. Podívejte se na osobnosti spjaté s jihem Moravy, které budou mít hlas v Evropě.

Volby do Evropského parlamentu se z hlediska zájmu a volební účasti dost často označují za volby druhého řádu. Dost často české voliče v tom utvrzují samotná média, která tuto nálepku ráda využívají a samotný mýtus o nepříliš velké důležitosti umocňují. To je však chyba – evropská politika opravdu není o žárovkách, zahnutých banánech a dalších oblíbených klišé, kterými se někteří politici dodnes ohání. Naopak. Výsledky hlasování v Evropském parlamentu se naplno promítají do našeho každodenního života, a to zcela zásadním způsobem. V Bruselu se rozhoduje, a hlavně bude rozhodovat o věcech, které mohou náš dosavadní život změnit zcela od základu.

Bývalý zastupitel a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (PRO) kandidující za stranu dezinformátora Jindřicha Rajchla (PRO), kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová (STAN) v růžovo-žluté barevné kombinaci Starostů, ale i hnutí Nový směr, které má v programu zavedení bezplatného přístupu k internetu pro všechny obyvatele Česka. Podívejte se, kdo z jižní Moravy usiluje o úspěch ve volbách do Evropského parlamentu, které se uskuteční 7. a 8. června 2024.

Uplynulé mistrovství světa, které navíc dopadlo pro domácí hokejisty ziskem zlaté medaile, v České republice znovu rozdmýchalo hokejovou horečku. Viceprezident Mezinárodní hokejové federace Petr Bříza uvedl, že další mistrovství světa by se v Česku mohlo konat po roce 2030. „Můžeme se reálně bavit o roku 2031, 2032, 2033, kdy bude chtít český svaz s novou dokončenou arénou v Brně o turnaj usilovat," uvedl na tiskové konferenci po turnaji Bříza. Mělo by Brno usilovat o pořádání hokejového mistrovství, nebo organizování tak velké akce skýtá příliš mnoho úskalí? Odpovídají zastupitelé.

Volby do Evropského parlamentu se pomalu, ale jistě blíží. Už v pátek 7. a sobotu 8. června se otevřou volební místnosti, kde budou voliči vybírat z kandidátů na třiceti kandidátních listinách. Volby nanečisto si můžete vyzkoušet už nyní v naší anketě.