Na přelomu let 2019 a 2020 měli lidé doma nepoužitelné receptové a volně prodejné léky za zhruba 505 milionů korun. Objem nevyužitých léčiv přitom rok od roku stoupá. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Prostřednictvím foodboxů, potravinových sbírek a dalších aktivit Potravinová banka pro Brno a Jihomoravský kraj už šestým rokem pomáhá potřebným. V rozhovoru se bavíme s jejím předsedou Pavlem Kosorinem o vlivu pandemie, plýtvání jídlem, ale také o tom, jak se mohou zapojit jednotlivci.

Průměrný Brňák ročně vyhodí až 37,4 kilo jídla. Nejvíce potravin končí v popelnicích na sídlišti, tady se průměr zvedl až na 53,6 kilo za rok. Nejméně naopak jídlo vyhazují obyvatelé venkova, a to zhruba 30 kilo. Mají totiž možnost lépe kompostovat nebo zbytky krmit zvířata, obdobně jsou na tom lidé ve vilových zástavbách, vyplynulo z výzkumu, na kterém spolupracovali odborníci z Mendelovy univerzity ve spolupráci s firmami SAKO Brno a Green SOLUTION.

Odborníci z Mendelovy univerzity odhalili, že lidé z brněnských sídlišť vyhodí až 33 kilo potravin ročně. Výzkumníci se proto budou snažit změnit myšlení společnosti a svým projektem docílit menšího plýtvání jídlem.

Velké řetězce musí nadále bezplatně poskytovat část neprodejného zboží potravinovým bankám. Senátoři neuspěli u Ústavního soudu s návrhem na zrušení povinnosti, kterou označili za nucený dar nebo specifickou potravinovou daň. Podle soudu nejde o protiústavní zásah do vlastnických práv ani do práva podnikat. Soud opatření označil za součást mezinárodních snah omezit plýtvání potravinami, snížit produkci odpadu, chránit životní prostředí a pomáhat sociálně slabým.