Kohoutky radiátorů mohou otočit lidé v moravské metropoli, kterým domů proudí teplo z Tepláren Brno. Společnost se chystá na mimořádnou topnou sezonu ovlivněnou energetickou krizí. Jestli letos Brňané sáhnou hlouběji do kapsy, a kolik je bude zdražování stát, je zatím nejisté.

Moravská metropole tuší v příštích měsících velké problémy kvůli skokovému nárůstu cen energií. Město je z osmdesáti procent závislé na ruském plynu. Dodávky komodity jsou kvůli válce na Ukrajině nejisté a hrozí prudké zdražování cen pro domácnosti. Radnice proto volá po podpoře teplárny.

Vláda by měla od ledna roku 2023 regulovat ceny plynu a elektřiny. Na tiskové konferenci to řekl předseda asociace a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Zároveň navrhl, že by měl vzniknout státní obchodník s energií, kterému by ji firmy musely prodat. Hejtmani se shodli také na celoevropském řešení, jež podle Kuby funguje ve Španělsku či Portugalsku.

Senát schválil úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Půjde o dotaci ze státního rozpočtu ve prospěch dodavatelů energií, kterou bude stát v případě elektřiny a plynu vyplácet automaticky a nebude o ni nutné žádat. Podrobnosti tarifu, tedy kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu. Schválenou novelu energetického zákona nyní dostane k podpisu prezident.

V posledních měsících nás trápí všeobecné zdražování, které se projevuje především v nákladech spojených s bydlením a dopravou. Elektřina, plyn a benzín či nafta jsou hlavními tahouny nebývale vysoké inflace, která se promítá i od cen potravin, ale zároveň jde o náklady, kterým je těžké se vyhnout. Navíc to nevypadá, že by v následujících měsících nabral vývoj cen opačný směr, tedy že by došlo ke zlevňování energií a paliv.

Příspěvek na energie v připravovaném úsporném tarifu, který má domácnostem pomoci snížit účty za elektřinu a zemní plyn, bude nejvýše 20 tisíc korun na jedno odběrné místo. Příspěvek bude dotací ze státního rozpočtu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkovi z řad domácností účet nebo zálohy. Budou to muset zřetelně uvést ve vyúčtování. Jak přesně bude příspěvek vypadat a komu se bude vyplácet, rozhodne až vláda svým nařízením. Stojí to ve vládním návrhu novely energetického zákona, který už vláda předložila poslancům.

Na jižní Moravě ožily v letošním roce plány na vznik horkovodu, který povede teplo z dukovanské jaderné elektrárny až do Brna. Stavba má za cíl dlouhodobě snížit závislost moravské metropole na dodávkách ruského plynu. Investice bude stát miliardy korun.

Kvůli zdražování plynu na burze zvýšila ceny i hodonínská společnost MND, která měla v Česku v polovině února téměř 118 tisíc odběratelů plynu a dalších 136 tisíc odběratelů elektřiny. Od 1. června tak bude stát jedna MWh 2280 korun včetně DPH místo dosavadních 1765 korun, tedy o devětadvacet procent víc, řekl ředitel marketingu a komunikace MND Jan Sýkora. Zákazníci, kteří mají sjednanou ve smlouvě fixní cenu do konce letošního či příštího roku, budou platit stále stejnou cenu.

Vedení města Brna se v návaznosti na současnou situaci na poli energií rozhodlo oživit plány na vznik horkovodu z Dukovan do Brna. Stavba více než čtyřicetikilometrového potrubí je podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) prioritou a mohla by být hotová do šesti let.

Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, domácnosti jsou až v poslední řadě opatření ke snížení spotřeby této suroviny. Lidem by dodávky omezené být neměly. V diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to dnes uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) vládu dnes kritizoval za to, že nenakoupila plánované zásoby plynu do hmotných rezerv, Kupka argumentoval vysokou cenou.