Mezinárodní den žen je mylně spojován s minulým režimem v Československu, pamětníkům a hlavně pamětnicím se vryl mezi vzpomínky hlavně kvůli červeným karafiátům a bujarým oslavám na pracovištích. Znova se trend oslav žen vrací s původní myšlenkou, díky které na začátku 20. let minulého století vznikl. Návrat oslav MDŽ si pochvalují také obchodníci, oproti svátku svatého Valentýna mají třikrát větší tržby.

Pokud se podíváte do životopisu Martina Dvořáka, možná nabydete dojmu, že jednoduše všechno zmíněné nejde stihnout za jeden život. Dnes čtyřiašedesátiletý český velvyslanec v Kuvajtu se do povědomí široké veřejnosti zapsal hned po Sametové revoluci, kdy se stal prvním primátorem Hradce Králové v „novodobé“ éře. V čele města vydržel osm let. Poté nabrala jeho kariéra zcela jiný směr, když byl Radou Evropy vyslán do konfliktem zpustošeného Kosova. Tam postupně působil jako administrátor měst Istok a Djakovica a krátkou dobu také jako ředitel odboru rozvoje místní samosprávy v regionu Peč. Dnes je to zhruba dvacet let, co jeho mise OSN v Kosovu skončila. Na dva a půl roku v náročných podmínkách zavzpomínal nejen ve své knize Kosovo na vlastní kůži, ale také při rozhovoru s Drbnou.

Už po jedenácté si 19. srpna připomínáme Světový den humanitárních pracovníků, který oceňuje pomoc jednotlivců i organizací v rizikových oblastech. Letos se kampaň s názvem #RealLifeHeroes i v kontextu trvající pandemie zaměřuje na hrdiny všedního dne.

Osmý březen a karafiáty. S Mezinárodním dnem žen velká část populace v Česku spojuje především vzpomínky na život v socialistickém státě, který MDŽ vehementně oslavoval. Původ mezinárodního svátku leží však mnohem hlouběji v historii. Na počátku stály odvážné švadleny, které si v USA snažily vybojovat lepší pracovní podmínky.

V brněnském Králově Poli by mělo vzniknout vědecko-výzkumné centrum Mendel Quarter za 2,5 miliardy korun. Působit tu budou vědci z celého světa, například experti na boj s globální změnou, suchem či kyberbezpečnost. Sídlit tu bude i první vědecké pracoviště OSN v Česku, uvedla dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Brněnští radní podle listu už doporučili zastupitelstvu změnu územního plánu.

Odhadem tři stovky středoškoláků dnes pochodovaly Brnem. Akce se konala pod hlavičkou iniciativy Fridays For Future, při které chodí místo do školních lavic tisíce studentů po celém světě demonstrovat do ulic.Chtějí tak upozornit ne globální oteplování, omezit emise skleníkových plynů a donutit politiky jednat.

Podle OSN máme dvanáct let na odvrácení ekologické katastrofy, která nás čeká, pokud se k naší planetě nezačneme chovat lépe. Už jednou, 15. března, na tento problém upozorňovali středoškoláci po celé ČR, kteří se tak přidali k aktivitám švédské studentky Grety Thunberg. Ke stávce se přidalo i Brno. Již zítra se má celá stávka opakovat.

Až 800 středoškoláků se dnes sešlo na náměstí Svobody na protest proti klimatické změně. Brněnští studenti se tak přidali k celosvětovému hnutí Fridays for Future, kdy se mladí lidé z celého světa snaží vyburcovat společnost a politickou reprezentaci k zabránění globálního oteplování.

Klima se mění. Podle OSN máme dvanáct let na odvrácení ekologické katastrofy. Na problém nyní upozorní i brněnští středoškoláci, kteří se v pátek 15. března ráno místo vyučování sejdou na náměstí Svobody. Inspirováni švédskou dívkou Gretou Thunberg vyrazí v do centra města stávkovat za změny, které mají zajistit budoucnost celé Země.

Jak snadno přijít o spoustu peněz kvůli důvěře v internetovou komunikaci by mohla vyprávět sedmačtyřicetiletá žena z Brněnska. Přes inzerát se seznámila s mužem, který tvrdil, že je vojákem na Blízkém východě. Uživatel s přezdívkou ScottMark44 pak důvěřivou ženu přesvědčil, že se dostal k pokladu bojovníků Talibánu a získá miliony dolarů. K tomu však potřebuje zaplatit poplatky ve výši několika tisíc eur.