Papír, plasty, sklo, bioodpad i elektro. Vánoce každoročně zvyšují množství odpadu, se kterým si mnozí neví rády. Spolu s balicím papírem a zbytky slavnostního pohoštění tak často končí v kontejnerech i materiály, které tam nepatří. Redakce Brněnské Drbny proto přináší návod na to, jak běžný i sváteční odpad správně třídit.

Najatá firma v pátek dokončila nakládání a odvoz odpadu z nelegální skládky v brněnských Horních Heršpicích, za dva dny odjelo zpět do Německa plánovaných 35 tun odpadu. Informovala o tom mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká. Větší část odpadu, asi 282 tun, v Horních Heršpicích ale zatím zůstala. O odvozu budou jednat zástupci Česka a Německa na schůzce v lednu.

Požár domu naplněného odpadem zaměstnal brněnské hasiče na dlouhé desítky hodin. Šlo o rodinný dům v Žabovřeskách, plameny se poprvé rozhořely už ve středu večer. Hasiči na místo znovu museli také v pátek po čtvrté ranní. Zásah označili za náročný a nebezpečný. Jeden obyvatel domu skončil v péči záchranářů.

Kam s oblečením, které už nenosíte, ale nechcete, aby skončilo v koši? Brňanům pomůže nová mapa Oděvní banky. Poradí, jak oblečení darovat, opravit nebo jinak zužitkovat.

Kolik jídla končí v koši? Výzkumnice z Mendelovy univerzity prohledaly popelnice v Brně i Praze. Odpověď na otázku, kde lidé jídlem plýtvají více, není ale úplně jednoduchá. Z nejnovějších dat vyplývá, že v luxusních čtvrtích se víc vyhazují hotová jídla, na sídlištích zase pečivo. A čím méně peněz lidé mají, tím méně plýtvají.

Vyškov nechal ve městě zbudovat několik polopodzemních kontejnerů na tříděný odpad. Měly by šetřit místo, tlumit nepříjemné zápachy a více esteticky ladit s okolím. Město věří, že novými kontejnery navíc motivuje obyvatele k lepšímu třídění odpadu a efektivnímu nakládání s odpadem.

To, že třídění odpadu má smysl, není třeba rozporovat. Stejně jako to, že lidé v ČR se v této prospěšné aktivitě rok od roku lepší. Podle aktuálních dat v naší zemi pravidelně třídí 75 procent obyvatel. Na druhou stranu je třeba si ale reálně přiznat, že i tak je pořád co zlepšovat - hlavně co se týče třídění v přírodě - během sportování, na výletě nebo aktuálně i na grilovačkách nebo festivalech.

S posledními květnovými dny se blíží také splatnost poplatku za komunální odpad. Jeho výše se v Brně letos po jedenácti letech zvýšila. Jednotlivec zaplatí 900 korun, tedy o 230 korun více než loni. Čtyřčlenná domácnost si tak za rok za svoz odpadu připlatí o téměř tisíc korun více. Poplatek se týká také studentů a cizinců, kteří se ve městě pravidelně zdržují. Výjimku naopak mají senioři starší sedmdesáti let a batolata.

Brno není skládka. O tom se přesvědčil pětatřicetiletý muž, který si ve středu večer vyrazil se starou ledničkou na procházku. Zvolil trasu směrem k Železniční ulici, tam podle očitých svědků své věrné chladicí zařízení zaparkoval do houští. Bohužel nešlo o ekologický návrat spotřebiče do přírody, ale o porušení zákona, hrozí mu proto stotisícová pokuta.

Brněnská Mendelova univerzita pořídila speciální zařízení, které výrazně zmenšuje množství kuchyňského odpadu z menz a umožňuje jeho ekologické zpracování. Výsledná hmota by mohla sloužit jako hnojivo, její využití nyní posuzují odborníci.