Zhruba padesát dobrovolníků vyrazilo včera na jarní úklid Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras na Blanensku, který organizovala Agentura ochrany přírody a krajiny. Kvůli koronavirové pandemii byl úklid stejně jako loni omezený a chyběli školáci či skauti. Účastnily se především menší skupiny přátel nebo rodiny.

Opilá agresivní žena se snažila dostat do azylového domu, po odmítnutí začala rozhazovat odpadky a slovně napadat zaměstnance. Hlasitě křičela a uklidnit ji nezvládli ani strážníci, kteří zavolali na pomoc sanitku ze záchytné stanice. Strážníka pak napadl muž, který se na místě objevil.

Uplynulý rok ovlivněný koronavirovou pandemií se promítl také do množství vyprodukovaného odpadu v Brně. Projevuje se to nejen v plných sběrných místech a v nádobách na odpad, ale i u vznikajících černých skládek. Za ty se považuje i odložení mikrovlnné trouby či televize vedle kontejnerů. Často se tam objevuje i dřevěný nábytek, řekla ČTK mluvčí brněnských strážníků Markéta Skřivánková.

Ekologie a šetrnost k přírodě jsou obecné pojmy, které rezonují sportovním světem posledních několik let. V českém sportovním prostředí se však objevují spíše okrajově. Komplexního uchopení se díky iniciativě #bezdopadu dočkává až nyní. Projekt je určený jak organizátorům, tak individuálním sportovcům. Zapojit se může úplně každý, komu není životní prostředí lhostejné.

Společnost SAKO Brno, jež se specializuje na odpadové hospodářství, vydala nový manuál, jak nakládat s použitými zdravotnickými pomůckami. Nošením opotřebené respirátory, roušky a další potřeby by v žádném případě neměly končit pohozené na ulici. Podle odborníků patří do plastového sáčku a poté do odpadkového koše.

Většina obchodů má nyní zavřeno. Lidé tak vyhledávají nové možnosti, jak si pořídit oblečení, nábytek či třeba květiny. Možností je tzv. zero waste. Zájemcům umožňuje, aby si výměnou či za symbolickou cenu produkty pořídili a současně tak omezili tvorbu odpadu.

Lidé v Brně třídí olej každým rokem více, i přes to je to ale málo. V kanalizaci totiž ročně skončí desetkrát větší množství než se vytřídí. Problém je také biologický odpad nebo hygienické potřeby, jako jsou vlhčené ubrousky. Denně čistírna v Modřicích zachytí více než dvě tuny nežádoucího odpadu.

Dlouhých sedmnáct let byli Brňané zvyklí vyhazovat plastové lahve a další předměty do drátěných kontejnerů. Nyní už se ale bez nich musí lidé obejít. Drátěnky nahradily žluté nádoby a podzemní kontejnery, kterých je v Brně už bezmála 3 tisíce.

Třídění plastů v Česku není třeba jakkoliv omezovat. Za tím si stojí autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, která musela začátkem roku zareagovat na změny v odpadové legislativě. Navýšila proto o 30 až 40 procent platby třídicím linkám, zejména v případě plastových obalů. Za rok tak třídicí linky získají až 100 milionů korun navíc.

Městská společnost SAKO Brno má za sebou druhý rekordní rok. Loni se jí podařilo zpracovat 241 tisíc tun odpadu a do brněnských domů dodat 1,2 milionu GJ tepla a 47,7 GWh elektrické energie, což představuje třetinu spotřeby všech domácností. I přes koronavirovou krizi to byl nejúspěšnější rok za posledních 10 let.