Českou republiku v posledních dnech decimuje chřipka. Nemocnice kvůli nemocnosti omezují návštěvy, celorepubliková čísla nemocných neustále rostou. Onemocnění není radno podceňovat, může přinést vážné komplikace. Lékaři jednoznačně doporučují očkování.

V posledním desetiletí se výrazně zvyšuje potřeba celosvětové humanitární pomoci a stejně tak počet lidí v nouzi; tento růst je způsoben zejména rostoucím počtem ozbrojených konfliktů a vleklých krizí, závažných přírodních katastrof a pandemií spolu s nárůstem urbanizace. 

V Česku bude dostupná další vakcína proti covidu-19 upravená na novější varianty koronaviru. Mluvčí ministerstva zdravotnictví (MZd) Ondřej Jakob řekl, že jí dorazilo 200 tisíc dávek a očkovat by se jí mohlo začít v tomto týdnu. Podle údajů ministerstva se letos na podzim, kdy mají vakcíny chránit před očekávanou největší zimní vlnou nákaz, nechalo očkovat asi 325 tisíc lidí. Zájem je tak ve srovnání s loňskem zhruba poloviční.

Lidé, kteří mají vyšší riziko při nákaze, by se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) měli i letos na podzim očkovat proti covidu-19 a chřipce. Jsou to senioři, chronicky nemocí nebo lidé s oslabenou imunitou. K dispozici je nejnovější vakcína upravená na nejnovější varianty viru, dál zdarma bude pro všechny zájemce.

Více než tři čtvrtiny lidí starších 50 let, kteří byli v Evropě hospitalizovaní s covidem, měly nadváhu. Zhruba třetina z nich byla obézní. Podle vědců z brněnského Národního institutu SYRI tak nadváha u pacientů s nemocí covid zvyšuje pravděpodobnost hospitalizace. Upozornili také, že problém je aktuální i pro českou populaci, kde se rok od roku zvyšuje průměrný index tělesné hmotnosti.

V brněnské Bohémě se začátkem března zavřely dveře očkovacího centra. Služba, která byla v provozu od pandemie, končí přesně tři roky po potvrzení prvního případu covidu-19 v Česku. Za dobu fungování prošlo vakcinačním místem přes 82 tisíc lidí.

Koronavirus i opičí neštovice otestovaly v posledních letech důvěru veřejnosti v očkování. Jak se k otázce vakcinace staví zdravotní personál, zjišťovali vědci z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Odhalili nedůvěru k očkování proti opičím neštovicím.

Přes sto tisíc dětí z Ukrajiny našlo kvůli válce na Ukrajině domov v České republice. Zatímco stát i neziskovky pracují na jejich začlenění, přichází ministerstvo zdravotnictví také s plánem na intenzivnější očkování uprchlíků. Ukrajina se totiž potýká s nízkou proočkovaností vakcínami proti spalničkám i dětské obrně.

V nemocnicích v Jihomoravském kraji postupně klesá zájem o očkování čtvrtou dávkou proti covidu. Ještě v říjnu chodilo pro čtvrtou dávku denně kolem stovky lidí do Fakultní nemocnice Brno, nyní jsou to desítky, uvedla mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Úbytek proti listopadu zaznamenala i břeclavská nemocnice, minimální zájem je v Nemocnici Znojmo, kde je podle mluvčí Petry Veselé průměrně objednáno dvanáct zájemců týdně. Ministerstvo zdravotnictví přitom v říjnu zahájilo kampaň s cílem motivovat lidi k očkování.

Na dva tisíce Ukrajinců už navštívilo brněnské centrum, které válečným uprchlíkům nabízí lékařskou pomoc. Podle Společnosti Podané ruce, jež místo provozuje, je mezi Ukrajinci nízká proočkovanost proti koronaviru. Důvodem jsou silné dezinformace nabírající až pohádkových rozměrů.