Rakousko kvůli migraci zavedlo od dnešní půlnoci namátkové kontroly na hranici s Českem. Opatření bude prozatím platit deset dní, uvedlo v úterý rakouské ministerstvo vnitra. Od pondělního večera provádějí namátkové kontroly u hranic s Českou republikou rovněž němečtí policisté. Česko už dva týdny kontroluje některá auta na hranicích se Slovenskem.

Nepříjemnou cestou zažili řidiči na dálnici v Brně, kde se srazily tři dodávky. Při nehodě se nikdo nezranil, jedno z aut ale převáželo migranty, kteří z vozidla utekli na dálnici. Přibližně třicetičlennou skupinu policisté nakonec za pomoci vrtulníku dohledali. Po řidiči a pravděpodobném převaděči ale dál pátrají.

Sedm z deseti uprchlíků v Česku žije pod hranicí příjmové chudoby. Dvě třetiny příchozích nad 17 let přitom mají práci. Dvě třetiny ukrajinských pracovníků si ale nevydělají ani 150 korun čistého na hodinu. Bezmála tři pětiny ze zaměstnaných jsou stále na místech pod svou kvalifikací. Výsledky červnové vlny dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců poskytla agentura PAQ Research (PAQ). Výzkumníci doporučují mimo jiné posílit kurzy češtiny, asistenci při hledání odpovídající práce i kontroly. Navrhují také úpravu humanitární dávky.

V příštích dnech se velká část Evropy, včetně evropských institucí v Bruselu, odebere na dovolenou. Typicky v srpnu je Brusel prakticky vylidněn od evropských úředníků, lobbistů, novinářů, europoslanců, jejich asistentů, a zavřeny jsou i přilehlé kafeterie a vývařovny. Tento exodus je každoročně odstartován 21. červencem, belgickým Národním dnem (a dnem celonárodního volna). V tento den si Belgie připomíná výročí korunovace Leopolda I. prvním králem Belgičanů v roce 1831 a první z dynastie Sachsen-Coburg a Gotha. Pro méně zasvěcené to byl ten hodný Leopold. Po něm nastoupil jeho syn Leopold II., mimo jiné neblaze proslulý zakladatel svého soukromého projektu - vlastnictví státu Kongo. Jeho administrativa pomocí žoldnéřů se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení a vražd.

Vrcholný dvoudenní summit evropských lídrů, který probíhal včera a pokračuje dnes, měl opět na programu i diskusi o nové evropské migrační politice. Této diskusi předcházelo hlavní téma summitu, a to situace v Rusku po spektakulárním pochodu wagnerovců na Moskvu a jeho dopady na evropskou bezpečnost a na situaci na Ukrajině.

Z České republiky odcházejí zejména mladí a vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří jsou v podstatě perspektivou národa. Uvedl to ekonom Národního institutu SYRI Martin Guzi. Podle něj se přitom migraci z Česka věnuje malá pozornost. Za problém považuje také to, že nelze zjistit přesná data. Nejčastěji lidé odcházejí do Německa, Nizozemska, Rakouska nebo Velké Británie.

V Česku je zhruba 30 tisíc dětských uprchlíků z Ukrajiny, kteří se sem dostali bez doprovodu zákonných zástupců. Dvě stovky pak přišly samy bez dospělých. Část z příchozích dětí a mladých zůstává v dětských domovech. Úřady i organizace by se měly na podporu a začlenění této zranitelné skupiny víc zaměřit. Novinářům to řekla zmocněnkyně pro lidská práva a národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků Klára Šimáčková Laurenčíková. Experti radí zajistit pro děti a mladé místa ve školách, posílit výuku češtiny a nabídnout jim kroužky. Podle výzkumu agentury PAQ Research chodilo na konci loňska v ČR do středních škol 46 procent mladých z Ukrajiny a do základních škol 90 procent ukrajinských dětí.

Už více než dvacet let považuje Česko za svůj domov novinářka afghánského původu Fatima Rahimi. V tuzemsku vystudovala evropské kulturní a duchovní dějiny na FHS UK. V posledních letech se věnuje zejména reportážím a článkům o sociálních tématech, migraci, rasismu a dění v Íránu a Afghánistánu. V lednu letošního roku se stala také tváří a průvodkyní nového podcastu Aby nebe nespadlo. O čem podcastová série pojednává a jak se žije afghánské komunitě v Česku? Nejen o tom se Fatima Rahimi rozpovídala v dalším díle seriálu Bez servítků.

Sklady obchodního centra Dornych, někdejšího brněnského Prioru, se dočasně proměnily ve výstavní prostor. Hostí výstavu rakouského kolektivu Tracing Spaces, různými způsoby mapující evropské dopravní koridory a některá uzlová místa - terminály, překladiště zboží, hotely pro řidiče kamionů, neformální tržiště, ale také uprchlické vesničky. Výstava potrvá do 22. ledna.

Od konce září hlídají hraniční přechody mezi Českem a Slovenskem policisté. Projíždějící vozy kontrolují kvůli nelegálním uprchlíkům, jejichž počet začal v letošním roce strmě stoupat. Většina z více než pěti tisíc zadržených migrantů cestuje ze Sýrie.