Přírodu v jihomoravském kraji už netrápí kůrovci. Kalamita způsobená drobným broukem doznívá také v ostatních částech Česka. Za úspěch vděčí lesníci hlavně chladnějšímu jarnímu počasí a vytěžení většiny napadených stromů. Odborníci nyní plánují osadit zničené plochy odolnějšími smíšenými lesy.

Akademici z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně ve svém stanovisku k plánované novele zákona o myslivosti podpořili zmenšování minimální výměry honiteb na 200 až 250 hektarů ze současných 500 hektarů. Snižovat minimální výměru naopak nedoporučilo vedení Fakulty lesnické a dřevařské a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze, podle kterých je současná minimální velikost potřeba k zachování biologických potřeb spárkaté zvěře.

Počty druhů jehličnanů v arboretu v Řícmanicích na Brněnsku se v posledních čtyřech letech díky intenzivní výsadbě zvyšují. Po kůrovcové kalamitě zbyla ve více než čtyřhektarovém areálu velká volná plocha a tak se jeho správci ze Školního lesního podniku Křtiny snaží vrátit některé druhy, ale i vysazovat nové. Jde například o cypřiše a cedry, které sice patří do teplejších oblastí, ale s ohledem na klimatickou změnu je možné je pěstovat i v Česku.

Odumírání oslabených stromů kvůli nedostatku vody trápí jihomoravské lesníky. V září proto vyhnali návštěvníky Moravského krasu ze tří tras, kde hrozilo, že na ně uschlé dřeviny popadají. Aby se lidé do Josefovského údolí co nejdřív vrátili, přes dvě stovky nebezpečných dřevin nyní půjdou k zemi.

V Mariánském údolí na okraji Brna se v sobotu sešli dobrovolníci s pracovníky Lesů ČR na Dni za obnovu lesa. Rostliny vysadili na několika hektarech, kde zůstala holina po kůrovcové kalamitě umocněné několika suchými roky. Do práce se dal i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který uvedl, že se sázejí lesy, které lépe odolají klimatické změně.

Jedna z nejlepších sezón čeká podle odhadů lesníky Mendelovy univerzity v Brně. V univerzitních lesích, které z většiny tvoří listnaté dřeviny, vysadí letos čtvrt milionu mladých stromků. To je zhruba o polovinu méně než v roce loňském.

Chladnější počasí letos zatím brzdí vývoj kůrovce, který ale začal dřív než loni. Další vývoj bude záviset na teplotách a srážkách. Na twitteru to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Rojení lýkožrouta smrkového, při kterém napadá další stromy, zesiluje v teplém a suchém počasí.

Odolnost vůči suchu, kůrovci a klimatickým změnám. To vše se snaží zajistit lesníci brněnské Mendelovy univerzity, kteří navracejí do lesů na sever od Brna dříve typický druh porostu. Nové plochy neporostou ze semen, ale z pařezů pokácených stromů.

Kůrovcová kalamita, která v uplynulých letech potrápila lesy severně od moravské metropole, se postupně zlepšuje. Lesníci Mendelovy univerzity plánují letos vysadit o 200 tisíc sazenic méně než loni a věří, že se situace navrací ke stavu před pohromou.

V loňském roce se na jižní Moravě zvýšil odstřel téměř všech druhů zvěře, která ohrožuje obnovu suchem a kůrovcem poškozených lesů. Myslivci odstřelili za posledních pět let nejvíce daňků, muflonů a srnčí zvěře, jen o málo nižší než předloni byl odstřel jelenů. Souvisí to však i s tím, že stavy těchto druhů zvířat byly loni na jaře nejvyšší za pět let. Aby nehrozilo, že okusem extrémně poničí mladé sazenice a stromky, je potřeba stavy důsledně regulovat. Po předchozích letech intenzivního odlovu divočáků naopak zastřelili myslivci těchto zvířat nejméně za pět let, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.