Nejlepší podmínky pro kůrovce jsou na jižní Moravě. Letos se mu ale zatím příliš nedaří
Chladnější počasí letos zatím brzdí vývoj kůrovce, který ale začal dřív než loni. Další vývoj bude záviset na teplotách a srážkách. Na twitteru to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Rojení lýkožrouta smrkového, při kterém napadá další stromy, zesiluje v teplém a suchém počasí.
Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Nyní je podle lesníků s výjimkou severních Čech na ústupu nebo již odezněla. „Vzhledem k chladnějšímu průběhu počasí není vývoj kůrovce zatím příliš rychlý, ale začal dříve než v loňském roce. Další vývoj závisí na vývoji teplot a též na množství srážek,“ uvedl ČHMÚ.
ČHMÚ také odkázal na svůj informační web s mapou vývoje lýkožrouta. Vyplývá z ní, že nejlepší podmínky pro své šíření má kůrovec zatím na jižní Moravě, v Praze a na pomezí Ostravska a Karvinska.
Šíření kůrovce nutí lesníky odstraňovat napadené stromy, předloni se tak v Česku vytěžilo rekordních 35,8 milionu metrů krychlových dříví. Loni už byla těžba nižší, v prosinci ji končící ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) odhadoval mezi 28 až 30 miliony metrů krychlových.
Loňské chladnější jaro podle lesníků oddálilo první rojení kůrovce a škůdce tak zvládl vytvořit maximálně dvě generace. V teplém a suchém roce 2018 přitom bylo poprvé v historii úplné třetí rojení. Počet rojení je zásadní. Kůrovec z jednoho napadeného stromu při druhé generaci ohrožuje až deset stromů, při třetí pak z těchto deseti stromů sto dalších. Šíření škůdce se může zpomalit včasným zpracováním napadených stromů.
