Druhé kolo prezidentské volby přineslo řadě voličů těžké rozhodování. Vybírat budou z dvojice kandidátů, kteří byli v KSČ před rokem 1989 a oba nějakým způsobem spolupracovali s StB, nebo vojenským zpravodajstvím. O tom, proč by se antikomunisté neměli nechat odradit od volby, se na úterní debatě pořádané Pamětí národa rozpovídal filozof, politik, pedagog, signatář Charty 77 a člověk, který byl celý svůj život v opozici proti komunistické straně. Daniel Kroupa, mimo jiné též žák filozofa Jana Patočky, se aktivně podílel na pořádání bytových seminářů a pořádání různých protirežimních aktivit, za což byl též pravidelně vyslýchán StB a dále perzekvován komunistickým aparátem.

Osobně mám pocit, že vše spěje k tomu, že Andrej Babiš zřejmě odpíská svoji kandidaturu na prezidenta České republiky. Svoji roli v tom zcela jistě hrají vyhrocené mítinky Babišova týmu, nedávné policejní zákroky proti odpůrcům bývalého premiéra a také stále vzrůstající počet lidí, kteří neváhají proti Babišovi veřejně protestovat. Babišovi marketéři si určitě dobře spočítali, že šance na zvolení Babiše prezidentem ve druhém kole jsou prachbídné, ať už se proti němu postaví kterýkoliv z kandidátů.

Jméno generála Petra Pavla je čím dál častěji skloňováno ve spojení s nadcházející prezidentskou volbou. Šedesátiletý elitní voják ve výslužbě sice oficiálně svou kandidaturu ještě neoznámil, ambicí zapojit se do boje o prezidentský post se ale netají. O možných scénářích dalšího vývoje války na Ukrajině, o motivaci kandidovat i o svém vstupu do KSČ se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Brněnská funkcionalistická vila Stiassni má novou atrakci. V památkově chráněné budově se otevřela kavárna, která nabízí unikátní výhled do rozlehlé zahrady a vzdává hold slavnému architektovi Ernstu Wiesnerovi. Podnik vznikl v prostorách bývalé prvorepublikové kuchyně, která po necitlivých zásazích minulého režimu zanikla.

SPD získala při volbách do Poslanecké sněmovny v Praze 28 879 hlasů, tedy 4,59 procenta, což stačí na jeden mandát. 3249 preferenčních hlasů získal Jiří Kobza, který šel do voleb ze čtvrtého místa kandidátky a přeskočil tak i pražského lídra Josefa Nerušila. Jiří Kobza je bývalým členem KSČ, od roku 2015 člen SPD a od roku 2017 je za tuto stranu v Poslanecké sněmovně.

Uplynuly zhruba dva měsíce od výroku odboráře Bohumíra Dufka, který rozpoutal vlnu emocí především na sociálních sítích. Poté, co se nechal slyšet, že Česko potřebuje jen polovinu nynějších restaurací a zbytek jsou podle něj pouze nálevny, kde se podává alkohol, schytal nejen od živnostníků v oboru ostrou kritiku. Na jeho výrok nyní navázal předseda KSČM Vojtěch Filip, který částečně s jeho slovy souhlasí.

Nedávné prohlášení odboráře Bohumíra Dufka pořádně hnulo žlučí podnikatelů a živnostníků napříč celou republikou. Do předsedy Asociace samostatných odborů se nyní opřel majitel hlubocké reklamní agentury Martin Hájek. Ten nechal na čtyřech místech vylepit billboardy upozorňující na Dufkovo vyjádření.

Jana Přeučila známe jako herce a mimo jiné vysokoškolského pedagoga. Jen málokdo však ví, že i jeho se dotkly komunistické politické procesy v padesátých letech. Společně s Miladou Horákovou stanul před soudem jeho tatínek František, majitel nakladatelství Pamir a poslanec za Československou stranu národně socialistickou.

Spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů. Jméno Jiřího Padevěta netřeba představovat. Ředitel nakladatelství Academia ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ zažíval. Právě tak se jmenuje také jeho pořad na internetové televizi Stream. Držitel ocenění Magnesia Litera za knihu Průvodce protektorátní Prahou se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal o tom, co ho nejvíce štve na dnešní politické kultuře, proč má chuť vstoupit do politiky a také o zapomenutých hrdinech nedávné doby.

Rok poté, co Československo okupovaly armády Varšavské smlouvy, vyšly 21. srpna 1969 do ulic po celé zemi tisíce lidí. Velké demonstrace se konaly také v Brně, kde - stejně jako na dalších místech - byly na jejich potlačení nasazeni nikoli vojáci okupačních jednotek, ale příslušníci Veřejné bezpečnosti a také Lidových milicí, tedy jakési ilegální armády podřízené KSČ. Právě ti podle všeho stáli v Brně za dodnes neobjasněnou smrtí dvou mladých lidí.