Zatímco dospělých pacientů s covidem-19 v nemocnicích v Jihomoravském kraji ubývá, na dětských infekčních odděleních je situace opačná. Od loňského podzimu sledují zdravotníci z Fakultní nemocnice v Brně (FN Brno) nárůst počtu hospitalizovaných dětí s koronavirem oproti předchozímu roku.

Nemocnice Znojmo od pondělí postupně začne s plánovanými operacemi, které na čtvrt roku zastavila kvůli nárůstu počtu pacientů s nemocí covid-19. Řekla to mluvčí nemocnice Petra Veselá. Umožňuje to pokles hospitalizovaných pacientů s covidem. Zatímco loni v listopadu měla nemocnice skoro sto těchto pacientů, nyní je jich šestadvacet. Nejvíce lidí čeká na ortopedické operace, jako jsou náhrady kloubů, čekací lhůta je podle Veselé přibližně rok.

Nemocní řidiči, zaměstnanci v karanténě i snižující se počet cestujících. Koronavirus zamával s brněnskou hromadnou dopravou, která od pondělí 31. ledna přechází na prázdninový režim. Linky pojedou méně často a ve špičkách je doplní posilovací spoje.

Autobusové spoje na jižní Moravě i spoje v brněnské MHD zatím dopravci vypravují všechny podle jízdních řádů, ale už několik dnů se je daří zajistit jen s vypětím sil. A pokud se nemocnost řidičů zvýší, přijde omezování dopravy. V Brně by se to týkalo spojů, které slouží převážně pro obsluhu vysokých škol, v linkové dopravě by šlo o spoje, které neslouží školákům, případně jezdí jako posilové. Řekli to mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštíková a mluvčí společnosti Kordis JMK Květoslav Havlík.

Za poslední dva roky leželo ve Fakultní nemocnici Brno (FN Brno) čtyři a půl tisíce lidí, kteří byli hospitalizovaní s nákazou koronavirem. Po prodělání nemoci jim mnohdy zůstávají následky, které mohou být dokonce trvalé. Aby měl pacient lehký covid a těžké následky, je ale extrémně vzácné, říká brněnský lékař Milan Sova.

Covid, další nemoci a především karanténa. V brněnské Základní škole Svážná nyní chybí kolem šedesáti procent dětí. Z více než šesti set jich do školy přišlo přes 240. Tak málo dětí jsme nikdy neměli, přiznal ředitel Petr Punčochář. Za roky ředitelování nic podobného nezažil ani při chřipkových epidemiích.

Ministerstvo zdravotnictví muselo zaplatit za prohrané soudy kvůli proticovidovým opatřením protistranám soudních sporů přes milion korun. Píše o tom deník MF Dnes. Podle listu vedl resort kvůli covidovým opatřením do poloviny ledna 226 soudních sporů, z nich 169 vyhrál a 57 prohrál. Například Nejvyšší správní soud rozhodl jen mezi loňským dubnem a červencem patnáctkrát v neprospěch ministerstva, při odůvodnění svých verdiktů uvedl, že ministerstvo jeho rozsudky systematicky ignoruje.

Varianta nemoci covid-19, která v listopadu loňského roku dostala název omicron, je nyní celosvětově dominantní nad všemi ostatními verzemi koronaviru, tu poslední s označením delta nevyjímaje. Důvodem jejího rychlého rozšíření je zhruba 3x vyšší infekčnost, která je dána faktem, že omikron postihuje především horní cesty dýchací.

Kvůli šíření nakažlivější varianty koronaviru omikron se v Česku změnila některá protiepidemická opatření - testuje se ve firmách, upravila se pravidla karantény a při trasování dostanou přednost děti a senioři. Všichni zaměstnanci se až na výjimky testují dvakrát týdně antigenními testy, do pětidenní karantény odcházejí po rizikovém kontaktu neočkovaní, očkovaní i ti, kteří nemoc v posledním půlroce prodělali. Naopak žáci, kteří se v první polovině ledna testovali dvakrát týdně, nově absolvují test jen jednou za týden. Hygienici budou přednostně trasovat nakažené do 18 let a nad 65 let.

Zrušené praktické hodiny, distanční výuka a zcela odlišný systém učení. Poslední dva roky byly pro vysokoškoláky zkouškou, která se podepsala nejen na zvýšeném výskytu úzkostí a deprese. V covidové době došlo také k prokazatelnému nárůstu specifických poruch učení.