Vinobraní na jihu Moravy urychlily tropické teploty, které po srpnu pokračovaly i v prvním týdnu v září. Teploty překračující 30 stupňů Celsia při převažujícím suchu urychlují vysychání hroznů, což snižuje výnos vinohradů, řekli oslovení zástupci vinařů i odborníků.

Byli jste někdy ve vinařství? A opravdu ve vinařství nebo jen ve vinném sklípku, který je stylově uzpůsobený, aby odpovídal romantickým představám o nekonečné pohostinnosti a bodrosti moravských vinařů? Modernímu vinařství už dávno nestačí jen cihlový sklep s typickou klenbou a řadou dřevěných sudů. Patří k němu výrobní haly s velkými nerezovými tanky a nejmodernějšími technologiemi zpracovávání vína. Stále častěji se však také vrací ke kvalitním dubovým sudům, ve kterých víno vyzraje na nejvyšší kvalitu.

Únor přinesl mráz a sníh i na sluncem zalitou jižní Moravu. Bílý poprašek pocukroval střechy, pole a vinohrady, aby udělal tuto blátivou a viry prošpikovanou zimu aspoň pro oko trochu snesitelnější. Spoustu lidí má za to, že vinohrady (nebo vinice, chcete-li) jsou v zimě prázdné a opuštěné, že jsou všichni vinaři zalezlí ve sklípcích, kde je v létě příjemně chladivo a v zimě ne až tak mrazivo, a ochutnávají výsledky podzimní sklizně. Je to sice krásná představa, ale realitě je na hony vzdálená. Víno i vinice vyžadují péči po celý rok. 

Vinaři na jižní Moravě mají problémy s extrémně velkými hejny špačků, kteří ožírají poslední úrodu hroznů sloužících pro nejlepší vína. Prozradil to ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Škody podle něj budou asi v tunách a půjdou do milionů korun, přesnou částku ale zatím neví. Náhrady za ztráty způsobené špačkem podle Machovce stát vinařům nijak nekompenzuje, proti škodám se ani nelze pojistit. Na špačky už přestávají podle vinařů platit i plynová děla, která je do letošního roku hlukem odháněla.

Počasí pomohlo, když bylo třeba. Vysoké teploty ze začátku léta a chladnější konec prázdnin znamená podle odborníka z Mendelovy univerzity mimořádně dobré podmínky pro víno. Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství  Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity tak předpovídá sezónu vynikajících vín.

Zlatavý mok, který neodmyslitelně patří k přelomu léta a podzimu si mohou nedočkavci na jižní Moravě již na některých místech koupit. Většina vinařů však začne burčák prodávat až ke konci příštího týdne. Ještě je brzo, tvrdí.

Moravští vinaři i jejich kolegové z Čech vyrobili nejvíce růžového vína v historii. Na trh se dostalo 8,2 milionu litrů růžových vín. Ještě před 10 lety přitom vinaři ani údaje o růžovém víně nezaznamenávali, protože šlo o okrajový produkt. Jeho obliba však raketově roste.

Do vyhlášené sklepní uličky Pod Dubňanskú horú se kolem jedenácté hodiny dopolední táhne směrem od Milotic a Dubňan nekonečný had plný rozjívených lidí. Je druhá říjnová sobota, a to znamená, že se moravské Slovácko na den už tradičně přifoukne o tisíce milovníků burčáku a vína z celé republiky i ze zahraničí.

Většina světa má Vánoce v prosinci, jižní Morava v září. A po celý měsíc! Přichází totiž sladká a veselá tečka vinařské sezóny - vinobraní a s ním spojené nekonečné veselí.

Přes deset procent z celkem 860.000 tun vloni sklizených hroznů v Česku použili vinaři na výrobu růžových vín. Na trh poslali 6,66 milionu litrů vína označeného rosé, v roce 2008 to bylo 1,7 milionu litrů vyrobených ze dvou procent sklizených hroznů. Informoval o tom Vinařský fond. Podle fondu nikdy vinaři tak vysoký podíl hroznů k výrobě rosé nepoužili. Až do roku 2008 se produkce růžového vína neevidovala, protože šlo o okrajový produkt.