Letos uplynulo 250 let od položení základního kamene káznice v brněnských Zábrdovicích. Při příležitosti vzpomínkových akcí odhalí jedna z obávaných českých věznic svoji temnou minulost. Odborníci vedle historie představí také plány, jež se stavbou Brno má. Život areálu vdechne kulturně kreativní centrum nebo muzeum.

V Brně vyroste nová budova připomínající historii židovského národa nejen na území moravské metropole. Poblíž hotelu Grand v Benešově třídě vznikne Moravské židovské muzeum Mehrin. Architektonickou soutěž o podobu místa vyhrálo japonské studio.

Zábava, kterou návštěvníkům připravilo letošní vinobraní ve Znojmě, nekončila podle jihomoravských záchranářů jen u poklidného popíjení vína a poslechu hudby. Ošetřovat museli zdravotníci téměř sedmdesát pacientů, z nichž někteří pro svá zranění skončili v nemocnici.

Kameny zmizelých, které se do dlažby v brněnské Orlí ulici vkládaly minulý pátek jako součást festivalu židovské kultury Štetl Fest, někdo poškodil. Připomínku bývalých obyvatel Brna polil pachatel neznámou látkou. Událostí se zabývají policisté.

Projekt Nové Zbrojovky – nové městské čtvrti, která vzniká na místě bývalé židenické fabriky – vstoupil do nové fáze. Předposlední prázdninový den byla poklepáním na základní kámen zahájena výstavba areálu, který během příštích deseti až dvanácti let přinese Brnu na 2 500 bytů, 200 000 m2 kancelářských a 100 000 m2 komerčních ploch. Kromě výstavby nových budov počítá investor, skupina CPI Property Group, také se zachováním a rekonstrukcí čtyř ikonických původních objektů. 

Letos v červnu ředitel jihomoravské policie brig. gen. Leoš Tržil navštívil svůj „protějšek“ z Četnické stanice v Kuřimi, štábního strážmistra Aleše Medka a jeho kolegy. A o tom, jak se žilo a pracovalo četníkům v období první republiky, jsme si povídali se štábním strážmistrem Alešem Medkem, velitelem Četnické stanice v Kuřimi. Víte, že tři z jeho kolegů si dokonce zahráli v oblíbeném seriálu Četníci z Luhačovic? A že zájemce o službu v četnictvu měl být buď svobodný, nebo bezdětný vdovec?

Na kolejích ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku zastavila připomínka rané československé historie. Legiovlak, který je věrnou kopií souprav, v nichž žili legionáři, odkazuje na okolnosti vzniku samostatného státu i boj Čechů a Slováků po boku Spojenců ve druhé světové válce.

Nejlepší adresa Brno, tak zní název nové knihy, kterou vydala úřadující brněnská primátorka Markéta Vaňková. Politička občanské demokratické strany v publikaci popisuje deset důležitých míst v Brně, které se v posledních letech proměnily. Knižní novinku pokřtila vystudovaná právnička za přítomnosti bývalé šéfky radnice Brna Dagmar Lastovecké, někdejší senátorky Miroslavy Němcové i dvou set lidí.

Šperky, tetování a různé fyzické úpravy. To není záležitost pouze moderní doby, své tělo rádi zdobili i naši předkové z doby kamenné. Nová výstava v Pavilonu Anthropos návštěvníkům nabízí pohled na šperky a ozdoby z Moravy, které nosili lidé před zhruba 30 tisíci lety. Součástí výstavy jsou i originály sošek Věstonické venuše a šamanovy loutky.

Odborníci z Muzea města Brna po více než čtyřiceti letech vrátili do hry otázku o počátcích jihomoravské metropole. Pomocí moderní radiouhlíkové metody přezkoumali pozůstatky prkna z nejstarší brněnské kamenné stavby a výsledek je překvapil. Rotunda na Starém Brně mohla vzniknout už v době Velké Moravy.