Lídr hnutí SMS Karel Leškovský v rozhovoru ostře hodnotí stav české ekonomiky, kterou přirovnává k letu v luxusní třídě, ale s rizikem pádu. Upozorňuje na jednostrannou závislost na Německu, odmítání spolupráce s Čínou či ignorování zemí BRICS. Kritizuje současnou politickou reprezentaci za neschopnost vytvořit podmínky pro růst a přilákání kapitálu. Zároveň volá po větší odpovědnosti soudců a odmítá plošné navyšování vojenského rozpočtu bez reálných analýz.

Mladé lidi trápí environmentální problémy, finanční nejistota nebo krize bydlení. Obávají se, že nebudou mít stejný životní standard jako generace jejich rodičů, zároveň vnímají tlak na výkon a velká očekávání od společnosti. Vyplývá to z výzkumu Národního institutu SYRI, který na konferenci v Senátu představili jeho autoři. Mezi mladými podle autorů také převládá nedůvěra k české politice, vnímají i narůstající polarizaci společnosti a neochotu k debatě.

Den svatého Valentýna je za rohem, letos připadá na pátek. Podle odhadů ekonomů letos Češi za zamilovaný svátek dají rekordní 2,7 miliardy korun. Zájem stoupá zejména o poukazy na pobyt, masáže a dále dárky jako květiny, čokolády či upomínkové předměty. Oblíbené jsou také šperky, parfémy nebo spodní prádlo.

Po vstupu do Evropské unie se české ekonomice otevřely brány k nevídaným ekonomickým možnostem. Nová studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) ukazuje, jaký vliv mělo dvacetileté členství Česka ve strukturách EU, a současně nastiňuje, před které výzvy je jednotný trh Evropské unie postaven.

Už zhruba tři desítky let probíhá odstraňování starých ekologických zátěží, k čemuž se zavázal stát po revoluci. Podle letošní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) je ale tempo pomalé, nestíhají se původně zamýšlené termíny a v některých lokalitách odstraňování zátěží způsobených za minulého režimu ani nezačalo. Podle Asociace sanačních společností bez změny koncepce a přístupu bude vypořádání ekologických závazků státu trvat ještě desítky let a v některých případech nemusí být dokončeno vůbec.

První slevové akce začaly některé kamenné prodejny a e-shopy nabízet už koncem prosince. Obchodníci se chtějí zbavit starého zboží, a tak nechávají ceny klesnout i o mínus 50 procent. Zákazníci si ale musejí dávat pozor na falešné slevy.

Pokles cen benzinu, který na jižní Moravě začal před třemi měsíci, pokračoval i v posledním týdnu. Litr nejprodávanějšího Naturalu 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 36,35 koruny, před týdnem byl o 27 haléřů dražší. O šest haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 36,64 koruny. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, je benzin o 14 haléřů na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 1,15 koruny na litru více.

Stále více ukrajinských uprchlíků má v ČR práci, počet těch, kteří pracující v nižší kvalifikaci, se ale nesnižuje. Zatímco v červnu pracovalo na plný nebo částečný úvazek v Česku 67 procent příchozích, v listopadu to bylo 72 procent a tři pětiny z nich stále vykonávaly méně kvalifikovanou práci než doma.

Evropská unie připravuje směrnici, která omezí flexibilitu výdělků na digitálních platformách. Paternalismus evropských politiků má zřejmě cnostné cíle. Doplatí na to ale především ti, kteří si na platformách přivydělávají, a ti, kteří je využívají jako příjmový kanál pro svůj byznys, zejména v gastronomii.

Velká část tuzemských domácností v Česku, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí až stovky korun měsíčně, uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Zdražovat budou především uhelné teplárny, které navýší ceny i o desítky procent. U plynových tepláren se ceny tepla změní spíš mírně, případně zůstanou stejné. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější, rozdíl se proti letošnímu roku ale výrazně zmenší. Mírně by mělo zdražit také teplo z biokotelen, které využívají obnovitelné zdroje.