Krize bydlení a finanční nejistota. Výzkumníci z Brna zjistili, co trápí mladé
Mladé lidi trápí environmentální problémy, finanční nejistota nebo krize bydlení. Obávají se, že nebudou mít stejný životní standard jako generace jejich rodičů, zároveň vnímají tlak na výkon a velká očekávání od společnosti. Vyplývá to z výzkumu Národního institutu SYRI, který na konferenci v Senátu představili jeho autoři. Mezi mladými podle autorů také převládá nedůvěra k české politice, vnímají i narůstající polarizaci společnosti a neochotu k debatě.
U environmentální krize podle autorů výzkumu mladí lidé vnímají, že je možné dosáhnout řešení, u dalších problémů už je podle nich řešení více vzdálené. Jako samostatný společenský problém zmiňovali dotazovaní i digitální technologie. Ty navíc mají podle respondentů tendenci některé z dalších problémů zesilovat. Ve výzkumu mladí zmiňovali i obavu z dezinformací, individualismus ve společnosti, nízkou toleranci a nerovná práva menšin. „Kritizují to, že ve společnosti nevidí nějakou solidaritu, pomoc od dalších lidí," řekla jedna z autorek výzkumu Veronika Tesařová.
Mladí lidé se podle výzkumu chtějí angažovat, ale ne přímo v politice. Spíše se kloní k budování komunity, které má podle nich větší vliv na společnost v jejich okolí. Cítí také, že nemají prostor se k některým tématům vyjádřit, ať už kvůli svému věku, nebo i kvůli tomu, že se musí věnovat svému ekonomickému zajištění a na aktivismus jim nezbývá čas. Podle autorů však rádi využívají příležitostí, které jim například škola nabídne.
Právě ve škole by mladí lidé rádi dostávali podle průzkumu více praktických vědomostí, a to zejména o péči o duševní zdraví, k finanční nebo digitální gramotnosti a práci s umělou inteligencí. Školu ale mladí vidí jako silnou instituci, které důvěřují a je pro ně důležitá při řešení řady společenských problémů. „Rovněž by si přáli, aby škola dávala více prostoru pro kritické myšlení, autentický dialog a společnou snahu o pochopení současného světa," uvedla vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová. Mladí podle ní vnímají důležitost vzdělávání a přistupují k němu i mimo školu, což ale otevírá cestu k různým nekontrolovaným vlivům.
Výzkum se uskutečnil na podzim loňského roku formou hloubkových rozhovorů. Odpovídalo v něm 33 lidí ve věku od 15 do 19 let a dalších 35 respondentů ve věku 20 až 24 let. Mezi respondenty byly zastoupeny všechny úrovně vzdělání. Otázky lidem pokládali studenti Masarykovy univerzity v Brně. Na průzkum by institut SYRI chtěl navázat kvantitativním dotazníkovým šetřením.
