S novým plánem na parkování v centru města přišli nedávno brněnští zastupitelé. Pomoc řidičům ve středu metropole nabídnou dvoupatrové garáže, které vyrostou pod známým parkem Danuše Muzikářové. Chystaná stavba ale vylekala odborníka na brněnské podzemí Aleše Svobodu, jenž upozornil, že se v lokalitě nachází historické poklady.

Invazi vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968 i protesty o rok později si dnes v Brně při výročí připomněli zástupci města, kraje i další politici, kteří položili květiny u pamětní desky Danuše Muzikářové. Osmnáctiletá studentka byla zastřelena na Moravském náměstí právě v roce 1969 při ročním výročí okupace. Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) řekla, že je potřeba si události připomínat, protože svoboda je jedna z nejvýznamnějších hodnot demokracie.

Nový kulturní a společenský prostor si slibují zástupci města v případě projektu parku Danuše Muzikářové mezi Rooseveltovou ulicí a Místodržitelským palácem v Brně. Současný plácek má projít rekonstrukcí. Brněnští zastupitelé v souvislosti s projektem potřebují ještě změnit územní plán a regulační plán městské památkové rezervace.

Dvacátého prvního srpna si každoročně připomínáme invazi vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968, při které v Brně zemřel Josef Žemlička a Viliam Debnár. O rok později při demonstraci proti okupaci byli zastřeleni dva lidé – Danuše Muzikářová a Stanislav Valehrach.

Brňané včera pořádně oslavili třicet let svobody. Mimo jiné se také pojmenoval park mezi Rooseveltovou ulicí a Místodržitelským palácem u průchodu do ulice Běhounské po oběti komunistického režimu Danuši Muzikářové.

Brno pojmenuje parčík Rooseveltovou ulicí a Místodržitelským palácem u průchodu do ulice Běhounské po Danuši Muzikářové. Mladá dívka zemřela v srpnu roku 1969, kdy ji střelil do hlavy nejspíše příslušník lidových milic. Plán, kteří posvětili radní, musí ještě schválit zastupitelstvo.

Brno si dnes připomíná 50 let od událostí z 21. srpna roku 1969. Stejně jako po celé republice, i v Brně se tehdy shromáždili lidé, aby vyjádřili nesouhlas s okupací. Proti nim se tehdy postavily ozbrojené složky - příslušníci armády, SNB a lidových milic. Při rozhánění davu padlo i několik výstřelů, v centru Brna zůstali ležet dva mrtví lidé.

Brno si společně s celou republikou dnes připomíná 51 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Srpnové události let 1968 a 1969 si vyžádaly nemalé oběti na životech. Tváří v tvář smrti stál i brněnský voják Otakar Pospíšil. Od popravy ho dělily pouhé hodiny. Důvod? Jako voják se nedokázal smířit s okupací, vydal se k ruským jednotkám a mezi vojáky i velení začal rozdávat svůj písemný nesouhlas s okupací. Za to si vyslechl trest zastřelením. Naštěstí se tak nestalo.

Rok poté, co Československo okupovaly armády Varšavské smlouvy, vyšly 21. srpna 1969 do ulic po celé zemi tisíce lidí. Velké demonstrace se konaly také v Brně, kde - stejně jako na dalších místech - byly na jejich potlačení nasazeni nikoli vojáci okupačních jednotek, ale příslušníci Veřejné bezpečnosti a také Lidových milicí, tedy jakési ilegální armády podřízené KSČ. Právě ti podle všeho stáli v Brně za dodnes neobjasněnou smrtí dvou mladých lidí.

Brno si pietními akty připomnělo oběti tragických událostí z 21. srpnů 1968 a 1969, kdy v jeho ulicích při invazi vojsk Sovětského svazu a při zásahu jednotek SNB, Lidových milicí a armády zemřeli čtyři lidé.