Ačkoliv řádná přímá volba hlavy státu čeká Českou republiku až za necelé dva roky, vnitropolitická diskuse o potenciálních kandidátech začíná nabírat konkrétní obrysy. Podle jarního výzkumu agentury STEM/MARK zůstává hlavním favoritem současný prezident Petr Pavel. Jako jediný z osobností disponuje potenciálem překročit nadpoloviční většinu hlasů, jeho volbu by zvažovalo 53 % respondentů. 

Vláda schválila soubor opatření ke zmírnění růstu cen benzinu a nafty. Od 8. dubna 2026 bude maximální přípustná marže čerpacích stanic u neprémiových paliv stanovena na 2,5 Kč za litr. Ministerstvo financí bude každý pracovní den ve 14 hodin zveřejňovat maximální ceny pro následující pracovní den, případně pro víkend či svátek. Výpočet bude vycházet z průměru velkoobchodních indexů ČEPRO, ORLEN a MOL a z denní kotace Platts, k nimž bude připočtena marže 2,5 Kč a DPH.

Bilance České republiky vůči rozpočtu Evropské unie byla v roce 2025 kladná. Z evropského rozpočtu do ČR přiteklo 99,6 mld. Kč a odvody do rozpočtu EU dosáhly 68,4 mld. Kč, takže saldo vůči rozpočtu EU činilo 31,1 mld. Kč. Po zahrnutí příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 46,8 mld. Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 77,9 mld. Kč. Oproti předchozímu roku se výsledek snížil o 6,6 mld. Kč.

Nastupující vláda se ztotožňuje se záměrem obnovit daňové zvýhodnění tichého vína jako daru, avšak návrh zákona předložený Jihomoravským krajem považuje za legislativně problematický. Kabinet proto k předloze zaujal neutrální stanovisko a pověřil ministerstvo financí přípravou vlastního návrhu. Po jednání vlády to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní by opatření mohlo být začleněno do připravovaného zákona o znovuzavedení elektronické evidence tržeb, s níž vláda počítá od ledna 2027.

Novým českým prezidentem byl zvolen generál ve výslužbě Petr Pavel. Ve finále porazil bývalého premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Pavel získal více než 58 procenta hlasů. Dosavadní prezident Miloš Zeman, který bude ve funkci do 8. března, dostal v roce 2018 ve druhém kole 51,36 procenta hlasů a v roce 2013 pak 54,8 procenta. Reportéři Drbny sledovali atmosféru v obou štábech.

Volby v Brně vyhrála koalice ODS a TOP 09. Pod názvem SPOLEČNĚ si získali 25,03 procenta voličů. Lídryně a současná primátorka Markéta Vaňková (ODS) nyní povede jednání o budoucí podobě koalice. Podle nepotvrzených informací může dojít k dohodě mezi ODS a ANO.

Velký úspěch zažívají babišovci v moravské metropoli, kde prakticky od zahájení sčítání drží druhé místo hned za občanskými demokraty. Šéfka jihomoravské organizace ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová řekla, že s výsledky je spokojená a plánuje jednání s případným vítězem voleb.

Za vítězstvím ve druhém největším městě v Česku míří ODS. Občanští demokraté kandidující ve spojení s TOP 09 mají po sečtení více než devadesáti procent hlasů pohodlný náskok před hnutí ANO. Vede se jednání o budoucí podobě koalice a ve volebním štábu současné primátorky Markéty Vaňkové (ODS) vypukly oslavy.

Po čtyřech letech v opozici, vnitrostranických problémech a personálních obměnách se v největším moravském městě znovu touží vrátit na výsluní hnutí ANO. Politická formace založila v Brně novou stranickou buňku, vybrala kandidáta na primátora y pod dohledem exministryně financí Aleny Schillerové doufá, že ostatní politické strany si s ní po volbách konečně plácnou.

Poslanci opozičního hnutí ANO vyvolají ve Sněmovně jednání k vyslovení nedůvěry koaliční vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Po schůzi klubu to novinářům řekla jeho předsedkyně Alena Schillerová. Důvodem je aféra kolem kontaktů nového ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v korupčním případu Dozimetr a složitá hospodářská situace, kterou kabinet podle zástupců ANO neřeší. Vzhledem ke sněmovní koaliční většině je pravděpodobné, že pokus o vyslovení nedůvěry kabinetu nebude úspěšný.