Na přelomu srpna a září se v Brně a Nitře sešly nejlepší evropské reprezentace volejbalistů do dvaceti let, aby poměřili síly a našli tu nejlepší. Jak se očekávalo, turnaj ovládli nedostižní Rusové. Úspěšné tažení našeho týmu, který příjemně překvapil šestým místem, zhodnotil manažer české reprezentace Martin Gerža.
Jak hodnotíte evropský šampionát volejbalistů, který v září proběhnul v Brně a v Nitře?
Kdyby nám někdo řekl před začátkem ME, že budeme šestí, brali bychom tento výsledek všema deseti. Věděli jsme, že je takový výsledek možný, ale abychom jej dosáhli, muselo by do sebe zapadnou mnoho věcí. Je to opravdu velký úspěch.
Co bylo jinak, že se týmu takhle dařilo? Ve světovém rankingu je až dvacátý čtvrtý…
Než přišel k týmu trenér Jindřich Licek, nemělo tohle družstvo žádný úspěch. Vypadlo v kvalifikaci na ME kadetů, šlo od porážky k porážce. Doba na přípravu byla rok a půl. Koncepce byla taková, že k intenzivní přípravě dojde v posledních čtyřech měsících před akcí. Cílem bylo vytvořit co nejlepší podmínky na přípravu a dát dohromady co nejlepší realizační tým, který bude spolupracovat s cílem konečného úspěchu. Nakonec mohl být výsledek ještě lepší - připomínám, že jsme byli pouhé dva míče od čtvrtého místa.
Jak na tým působila domácí palubovka brněnské haly na Vodové?
Královopolská hala na Vodové je velice specifická a přesvědčili se o tom už mnohé týmy. Nám se podařilo tam odtrénovat dvě třetiny přípravy, což mělo jistě velký vliv na výsledek.
Před turnajem trenér chválil týmového ducha v družstvu? Platilo to i v turnaji?
V této mládežnické kategorii se výkony mění rok od roku. Když se objeví mimořádný hráč a má štěstí na dobrého trenéra, pak může přijít dobrý výsledek. My jsme se ale soustředili na týmový výkon. Družstvo hrálo jako jeden celek.
Jak hodnotíte výkon suverénních Rusů?
Speciálně v ročníku 95 se ukazuje, že je ruský tým mimo jakákoli měřítka. Když jsem působil jako asistent trenéra u týmu ročníku 85 a Rusové měli v týmu čtyři současné olympijské vítěze. To družstvo přitom nebylo ani zdaleka tak silné, jako to letošní. Ruskému volejbalu se nyní vyplácejí rozsáhlé investice.
Co český volejbal potřebuje, aby bylo možné letošní výsledek zopakovat?
Potýkáme se s následky špatného vývoje v osmdesátých a devadesátých letech. Došlo k zakonzervování trenérské komunity a v současnosti trpíme generační propastí. Jindřich Licek je výjimkou, která jde s dobou, sleduje dění a dokáže reagovat na vývoj a aplikovat poznatky do své trenérské praxe. To je naprosto zásadní. Ukázalo se, že používání moderních postupů, videa nebo propracovaných statistik může přinést výsledky. Realizační tým v kategorii do 20 let musí pracovat už na úrovni seniorské reprezentace. Nebojím se říct, že pokud nebude trenér Licek dál působit u reprezentačních výběrů, bude to obrovská ztráta pro český volejbal.
V čem je Licek tak výjimečný?
Je to trenér, který ví co dělá a proč to dělá. A to co dělá, dělá naplno a navíc může čerpat z rozsáhlých zkušeností. Získal si naprostou důvěru hráčů. Umí připravit družstvo tak, aby podávalo týmový výkon. Podařilo se mu přesvědčit své svěřence, že je jeho koncepce hry správná a přinese výsledky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
